Orbánova blokáda Ukrajiny. Zabránil schválení miliard v EU, jeho poradce přiznal vydírání
Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Evropská unie ve čtvrtek na summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, proti čemuž se Orbánova národněkonzervativní vláda dlouhodobě staví. Orbán při rozhodování svých kolegů z dalších evropských zemí odešel ze sálu a umožnil tak summitu věc schválit. Maďarsko zároveň veten zablokovalo pomoc EU zemi, která se už téměř dva roky brání bezprecedentní ruské agresi. Evropská komise však chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. Po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
„Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl Orbán. Rozšíření EU o další zemi musejí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.
Kvůli maďarskému vetu se v noci na dnešek summit neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. „Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok v únoru,“ řekl dnes Orbán. Dodal, že pokud chce unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“.
Evropská komise Maďarsku zmrazila výplatu peněz na jeho národní plán obnovy a prostředky z unijních fondů soudržnosti kvůli tomu, že porušuje základní hodnoty EU, jako je dodržování principů právního státu, včetně nezávislosti justice. Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.
Unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy? Propojená témata
Orbán čelí kritice, že se EU snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených finančních prostředků. To dnes nepřímo potvrdil poradce maďarského premiéra Balázs Orbán (se svým šéfem není v žádném příbuzenském vztahu).
Uvedl, že Budapešť chce, aby Evropská unie odblokovala další peníze ze zmrazených evropských fondů vyčleněných pro Maďarsko. Poté přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu.
Tato dvě témata, tedy unijní rozpočet a zmrazené maďarské fondy, jsou „přímo propojená“, řekl Balázs Orbán novinářům, kteří se kolem něj v hojném počtu seskupili. „Myslíme si, že jsme splnili všechny zákonné požadavky, takže nechápeme, proč nemáme přístup ke 100 procentům peněz,“ dodal s tím, že Maďarsko je „nakloněno k jednání“.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
„Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
