29°C
Běloruští Boratové kontra Saruman Lukašenko. „Taky budeme prezidenti,“ inspirují se komikem Zelenským
Za podporu demokratické opozice dostali divadelníci vyhazov, tak se dali na natáčení videí. Napřed váhali, zda svou břitkou satiru zveřejnit. „Ale cítili jsme, že přináší lidem úlevu,“ popsali v rozhovoru pro Blesk Zprávy filmaři vytvářející parodický kanál režimních papalášů na YouTube zvaný ČinČinČenl (ChinChinChannel). Vymýšlejí absurdní situace, ale pak se diví, že je realita ještě předežene.
Fejkový kazašský reportér Borat, jehož prostřednictvím se do zabedněnosti Američanů strefuje Sacha Baron Cohen, vyprovokoval některé „oběti“ k podání žalob o finanční kompenzace. Boratovým následníkům z Běloruska hrozí vězení – kvůli své politické satiře museli ze země uprchnout. Azyl našli napřed na Ukrajině, kde jim je vzorem satirik-prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli ruské invazi pak museli prchat znovu.
V létě 2020 se k protestům za demokracii v Bělorusku a proti ukradeným volbám přidali mnozí umělci. Doplatil na to i mladý režisér Andrej Kašperskij. Předtím studoval filmovou režii, měl nakročeno stát se předním režisérem mladé generace, dostal dokonce prezidentské stipendium, jak zmiňuje se smíchem… ale této ztráty zase tolik nelituje: „Je to směšné, neboť Bělorusko nemá vlastní kinematografii a vlastní filmy, takže bych byl režisérem v neexistující branži.“
V Bělorusku totiž dominují ruské televize, ruské filmy, seriály a pořady; do Běloruska akorát jezdí točit ruské produkce, je to dvakrát, třikrát levnější. „I na YouTube v Bělorusku naprosto dominuje ruština, pro nás bylo velmi důležité vytvořit běloruský kanál s běloruským obsahem, řešící běloruská témata,“ vysvětluje herec a scenárista Michail Zuj. „Tak jsme roku 2020 vytvořili satirický youtubeový kanál, hrajeme dva běloruské činovníky, kteří objeví YouTube a založí oficiální státní kanál Běloruska. Kreativním a humorným způsobem takto odhalujeme absurditu režimní propagandy.“
Postavy dvou papalášů, Sergeje Nikolajeviče a Nikolaje Sergejeviče, už Michail Zuj plus další člen party, Dmitrij Jesenevič, hráli v divadle. Ve formátu fejkových videoblogů na YouTube se ale vyloženě našli.
„Když jsme natočili první epizody, váhali jsme, zda je zveřejnit. Ovšem dělali jsme satiru, humor,“ vzpomíná režisér Andrej. „Tak jsme to riskli,“ dodává Michail. „Ukázali jsme to svým přátelům a rodinám. A pocítili jsme, že humor přináší lidem úlevu, začali se usmívat, uvolnilo to jejich stres a obavy.“
„V těch velice temných časech jsme zveřejnili první video a odezva publika byla skvělá. Třetí video už mělo milion zhlédnutí,“ líčí Andrej. Samozřejmě je to politická satira, tedy nikoli prostý humor. „Pod velmi lehkou zástěrkou se snažíme mluvit k lidem o vážných, ba o děsivých věcech,“ vysvětluje Michail a dává příklady: „Jedna postava ve videu čte trestní zákoník a vyjmenovává tresty. Říká to jako dětem, co mají dělat, aby nešly do vězení - a aby nešli do vězení jejich rodiče. Ve velmi lehkém formátu, jakoby dětském pořadu na dobrou noc. Ta kombinace dává sdělení velkou sílu.“
Protesty proti Lukašenkovi
V těch časech protestovala řada umělců, mnohdy je to stálo přinejmenším zaměstnání, když ne svobodu. „Četní divadelníci dostali vyhazov na příkaz ministra kultury, jen proto, že podporovali protesty. A octli se na černém seznamu na doživotí, nikdo je nesmí najmout,“ líčí producentka Marija Savuškinová. „Ruce pryč od našeho natáčení dalo i studio, v obavách, že přijde policie a zabaví jim vybavení. Stejně tak s námi ukončil smlouvu partner, který nám zajišťoval záležitosti kolem YouTube.“
Běloruské úřady cenzurují a trestají média v otázkách šíření citlivých informací (například pohyby vojsk v kontextu pomoci Rusku v invaze na Ukrajině), ale i za satiru. „V trestním zákoníku je paragraf, který přímo trestá lidi, již si dělají legraci z prezidenta, jeho rodiny, ze státníků – můžete dostat hodně let v trestaneckém táboře,“ říká Savuškinová. Mediálním organizacím hrozí zákaz, označení za extremistickou organizaci a podobně. Proto většina běloruských médií už funguje ze zahraničí – z Litvy, Polska, Gruzie.
Po podobných hrozbách odešli i tvůrci ČinČinČenlu. Michail s manželkou Lenou po prvních hrozbách hned vzali děti a přesunuli se do jiného bytu, jak byli vystrašení. A dětem napovídali, že kdyby viděly, jak maminku a tatínka zatýkají, tak to bude jen hra – aby je ochránili. Ale po měsíci takových hrozeb odešli na Ukrajinu, tehdy prosperující a bezpečnou.
„Máme za sebou dva přesuny – napřed z Běloruska na Ukrajinu a pak do Polska a Německa,“ popisuje producentka. „Dostalo se nám podpory od našich partnerů, hlavně nekomerčních partnerů. Jisté běloruské iniciativy vybírají peníze na podporu médií, z takových fondů a grantů jsme něco dostali, od podporovatelů demokracie, kterým záleží na regionu, na médiích, od organizací usilujících, aby byla situace méně toxická, které bojují proti propagandě a dezinformacím."
A represe se týkají i čtenářů a diváků. „Lidé z Běloruska se bojí nám videa lajkovat a sdílet, odebírat náš kanál, může to stačit k zatčení i několikaletému vězení,“ říká Michail. Jejich statistiky tak v porovnání se situacích ve svobodnějších zemích vypadají podivně: 72 % jejich diváků na YouTube není přihlášeno k odběru jejich kanálu.
Inspirace: Zelenskyj, Borat, Monty Python
Za inspiraci pochopitelně mají Volodymyra Zelenského, jenž se skrze svou politickou satiru propracoval až na skutečný politický vrchol Ukrajiny. „A vedle Zelenského máme další tři zdroje inspirace: Borat – Sacha Baron Cohen; Monthy Python; a Twin Peaks,“ vyjmenovává Andrej. „Náš život připomíná Twin Peaks,“ připomíná mysteriózní, surrealistický seriál z 90. let, který dostal roku 2017 ještě další řadu. „Protože život v Bělorusku je absurdní, ba mysteriózní, mystický, nevysvětlitelný,“ dodává Michail.
„Teď jsme viděli čerstvou fotku ze setkání Putina s Lukašenkem, na řečnickém pultíku je cedulka s jediným slovem: Putin. Jako by se stali jedinou osobou. A to je přesně příběh našeho nového filmu. Akorát jsme ho začali natáčet o rok dřív,“ dává příklad Andrej.
Jeden prsten vládne všem
„Nebo když Putin dal lídrům spojeneckých zemí prsteny – devět prstenů,“ zmiňuje další fantaskní moment Michail. Sovětští cenzoři zakazovali Pána prstenů, neboť komunistům fantasy sága o temné zemi Mordor na východě připadala jako alegorie na Sovětský svaz a studenou válku. A teď, před koncem roku 2022, Putin daroval devět (vlastně osm, devátý si nechal) prstenů prezidentům spřátelených postsovětských států. Jako když si Sauron prsteny připoutal devět lidských vůdců a udělal z nich své nemrtvé přízraky – Nazgûly neboli černé jezdce.
„Jen běloruský prezident Alexandr Lukašenko si Putinův dárek hned na prst navlékl,“ informoval deník The Moscow Times.
Ostatně přirovnání ke světu J. R. R. Tolkiena jsou na východě Evropy známou věcí. Rusům, respektive jejich vojákům i donbaským kolaborantům, říkají nejen Ukrajinci orkové či skřeti.
„Putin je Sauron, Lukašenko Saruman, Kreml je Temná věž, Rusko Mordor. A Američani jsou orli,“ připomíná Michail obří ptáky, kteří přiletí všechny zachránit. A co jsou tedy Bělorusové? „Hobiti, také mají kurážná srdce,“ směje se. „Tyto symboly používají i politici, naši opoziční a prodemokratičtí politici. Za našeho pohledu je zcela jasné, že přišlo čiré zlo,“ dodává Marija Savuškinová.
Prezidentka je Cichanouská
Společnost v Bělorusku je docela rozdělená. Savuškinová prý osobně nezná nikoho, kdo by stál za diktátorem. „Z průzkumů roku 2020 bylo zřejmé, že podpora Lukašenka byla velmi nízká a klesala kvůli represím a násilím. Ale když začala válka na Ukrajině, jeho popularita stoupla, lidé věřili, že garantuje, že se Bělorusko k válce aktivně nepřidá. Lidé, co se obávají mobilizace, ho zase začali podporovat.“ Ovšem jak přisazuje Michail: „Stejně jako Sarumanovi, ani Lukašenkovi nelze věřit.“
Tým ČinČinČenl věří ve Svjatlanu Cichanouskou, která se – namísto uvězněného manžela – postavila Lukašenkovi ve volbách a podle nezávislých západních pozorovatelů ho porazila. Režim však prohru neuznal a ji donutil k emigraci. „Cichanouskou považujeme za zvolenou prezidentku. Nevíme přesně, kolik dostala hlasů, ale lidé na její podporu vyšli i do ulic – i to je demokracie,“ říká Marija. „Je nyní legitimní, reprezentuje demokratické síly celého Běloruska. Má přímočarý, jasný plán, co podnikne, pokud se situace promění. Ujme se úřadu a do půl roka vyhlásí nové prezidentské volby, v nichž sama kandidovat nebude. Myslím, že Bělorusko reprezentuje dobře.“
Takže bude příležitost kandidovat? Vezmou si komedianti ponaučení z kariéry Volodymyra Zelenského? Kdo bude prezident? „Oba,“ vyhrknou naráz režisér i scenárista. „Uděláme tandem prezidentů, jako Putin a Medveděv,“ rozvíjí Zuj.
Další události na Ukrajině každopádně budou důležité pro budoucnost Běloruska. „A nejen Běloruska, ale mnoha zemí, mnoho záležitostí v Evropě teď bude záležet na vývoji na Ukrajině,“ dodává Kašperskij. „Ukrajinci nás inspirují. Tento příklad boje, jak se sjednotili proti nepříteli, nás inspiruje, abychom dělali, co můžeme – a my osobně bojujeme se zlem svou kreativitou, svým talentem, snažíme se tyto dary používat v tom správném projektu ve správný čas, bojovat za naše diváky, odběratele, naše publikum. Snažíme se být aktuální.“
Z Ukrajiny sice museli uprchnout, ale pořád odtud cítí podporu. „Nadále nás podporují, píšou nám, ptají se, jak se nám daří, chtějí se podílet na našich dalších projektech – což je aktuálně na Ukrajině nemožné. Pořád tu je vřelý, blízký vztah,“ cení si režisér.
Andrej Kašperskij má, navzdory neexistující kinematografii ve vlasti, přece jen ambice pro kino. Ve Varšavě měla premiéra filmu o čtyřech částech Procesy podle Zujova scénáře; popisují ji jako absurdní tragikomedii o procesech v Bělorusku i jinde.
