Světové prvenství Fialovy vlády: Česko zmrazí ruské státní nemovitosti. Kromě ambasády v Praze
Vláda dnes schválila přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace, převážně v Praze nebo Karlových Varech. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) i Lipavského znamená krok vlády zmrazení ruského státního majetku. Stejný krok chce Česko prosazovat i v rámci EU. Deník N konstatuje, že Fialova vláda toto rozhodnutí provedla jako první na světě.
Počet záznamů na českém sankčním seznamu se zvedl na sedm. „Komerční aktivity tohoto podniku včetně pronájmu jsou od tohoto momentu nelegální,“ uvedl Lipavský. Zápisem na sankční seznam se zmrazí veškerý majetek, který podnik v Česku vlastní či jinak ovládá, doplnil. Zdůraznil, že toto opatření se nebude vztahovat na diplomatické mise. Celkem jde o čtyři objekty z celkového počtu nemovitostí vlastněných Ruskou federací na území ČR, například o ambasádu nebo rezidenci velvyslance.
Přidání podniku na seznam bylo podle Lipavského přijato s vědomím premiéra, který se dnešního jednání vlády kvůli nemoci nezúčastnil. Podle Fialy i Lipavského krok znamená zmrazení ruského státního majetku v Česku. „Ruská federace nebude moci nakládat s nemovitostmi, které vlastní ruská vládní agentura,“ uvedl na síti X Fiala. Česko se bude pokoušet stejný krok prosadit i v EU. „Kdyby se to podařilo, bude to samozřejmě velký úspěch,“ řekl Lipavský.
Rozhodnutí přivítal na síti X ukrajinský šéf diplomacie Dmytro Kuleba. „Česko právě zmrazilo veškerý ruský státní majetek. Tleskám tomuto principiálnímu kroku a děkuji mému protějšku a příteli Janu Lipavskému. Všechny země, které tak dosud neučinily, by měly tento příklad následovat,“ konstatoval.
Ve zdůvodnění rozhodnutí stojí, že ruská agentura působí ve více než 70 zemích a pomáhá tamním orgánům, ale i velkým podnikům a hospodářským svazům prosazovat produkty na zahraničních trzích. „Činnost zasahuje i do oblasti těžkého průmyslu a zahrnuje mimo jiné opravu a instalaci zařízení a strojů a výstavbu silnic a dálnic,“ stojí v dokumentu. Podnik jedná ve prospěch ruské ekonomiky a prostřednictvím příspěvků do státního rozpočtu podporuje kroky tamní vlády, stojí ve zdůvodnění.
Vymáhání sankcí má na starosti Finanční analytický úřad, podle Lipavského se ředitel úřadu jednání vlády účastnil. Fakticky budou nyní podle ministra zablokovány bankovní účty, zablokován má být majetek také v katastru nemovitostí, aby se nemohl prodat. „V registrech uvidíme zablokování v řádu dnů,“ uvedl Lipavský.
Fyzické a právnické osoby, které jsou ke zmrazenému majetku například v nájemním vztahu, mají podle Lipavského pokračovat, tedy platit nájem na účet. Lipavský doplnil, že tito lidé a firmy dostanou vyrozumění, jak mají postupovat. „Povolují se opravy a jiné činnosti, aby nedošlo k chátrání a majetek se udržoval v nějakém vztahu,“ uvedl. Přestupkem či trestným činem by bylo, kdyby se nájemci snažili sankční režim obejít například platbou v hotovosti.
Lipavský neočekává odvetné kroky ze strany Ruska. „Nejsem si vědom, že by Česko mělo v Moskvě takový majetek v takové formě. A hlavně my nevedeme útočnou válku proti svým sousedům, takže nevidím na základě jakého důvodu by reciproční krok mohl přijít,“ konstatoval.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
