Zkonfiskovaný byt Zelenských na anektovaném Krymu: Vydražila ho Ruska za téměř 11 milionů korun
Byt rodiny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Ruskem anektovaném Krymu vydražila obyvatelka Moskvy za 44,3 milionu rublů (asi 10,856 milionu Kč), oznámila dnes ruská média s odvoláním na úřední portál. Vyvolávací cena činila 24,6 milionu rublů. „Vítězkou dražby je Olga Lipovecká," citovala agentura RIA Novosti z protokolu o aukci.
Ruskem dosazené krymské úřady zkonfiskovaly byt Zelenských o rozloze 119,5 metru čtverečního v rezidenci Imperator v letovisku Jalta letos v květnu. Předseda krymského sněmu tehdy tvrdil, že výtěžek z dražby pomůže účastníkům „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá svou válku v Ukrajině, připomněla agentura Interfax.
Krátce po zvolení Zelenského ukrajinským prezidentem v roce 2019 se objevily informace, že manželka nové hlavy státu Olena Zelenská koupila luxusní byt od oligarchy Oleksandra Burjaka za polovinu tržní ceny. Podle agentury Reuters to vyplývalo z oficiálního výpisu o vlastnictví nemovitosti. Zástupci nové hlavy státu informace o údajné nižší ceně odmítli.
Neobvykle výhodná koupě apartmánu v luxusním přímořském komplexu na poloostrově Krym za 164.000 dolarů (asi 3,8 milionu korun) se Oleně Zelenské podařila v roce 2013, tedy rok před ruskou anexí. Podle informací ústřední volební komise se oligarcha rovněž podílel na Zelenského prezidentské volební kampani. Burjak posléze čelil podezření, že tuneloval jím spoluvlastněnou banku Brokbizněsbank.
Zástupci zvoleného ukrajinského prezidenta informace o koupi bytu za nižší cenu odmítli. „Nemovitost byla koupena za tržní cenu. Na Ukrajině pak byly zaplaceny veškeré daně a poplatky. Kvůli nezákonné ruské anexi Krymu rodina Zelenských nemovitost nikdy neužívala,“ uvádí se v prohlášení, které také ujišťuje, že byt hodlá prezidentova rodina využívat po navrácení poloostrova Ukrajině.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
