Video se připravuje ...
Diktátor Kim v Rusku: S Putinem si prošel kosmodrom Vostočnyj.
Za Putinem do Číny přispěchal i Orbán. Ruský agresor si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Pekingu, kde se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Po příletu do Číny absolvoval již jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, po kterém si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti. V rozhovoru před odletem pak Putin chválil čínský projekt nové Hedvábné stezky.
Schůzka Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga je naplánovaná na středu, stejně jako Putinův projev na summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky.
Během dneška se Putin sejde s řadou dalších asijských lídrů, uvedla agentura RIA Novosti. V rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN hlava ruského státu před cestou uvedla, že nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině.
Putin se sešel s Orbánem
Ruský prezident se zúčastnil i předchozích dvou fór v letech 2017 a 2019. Už v pondělí do Pekingu přicestoval například maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučić či keňský prezident William Ruto.
Putin na setkání s Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP. „Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin Orbánovi.
Orbán proti sankcím
Podle Putina je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“. Maďarská vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu jako jediná v Evropské unii udržuje vztahy s Moskvou, a to zejména v hospodářské oblasti. Sedmadvacítka na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Budapešť kritizuje. Orbán opakovaně vyzval k jejich zrušení.
Maďarsko je rovněž považováno za hlavního potenciálního odpůrce zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, o němž bude EU rozhodovat v prosinci. Šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi sdělil agentuře Reuters, že Orbán s Putinem jednal v Číně o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu.
Havasi dále uvedl, že Orbán zdůraznil, že pro Evropu včetně Maďarska je klíčové, aby skončily sankce vůči Rusku a boje na Ukrajině a aby se zastavil příliv migrantů. Nesdělil, kdo schůzku v Číně inicioval.
„Spravedlivější svět“
Putinův poradce Jurij Ušakov potvridl, že „plnohodnotná rusko-čínská jednání“ se uskuteční ve středu 18. října. Není však podle něj vyloučeno, že se během summitu k projektu nové Hedvábné stezky uskuteční setkání mezi Putinem a Si Ťin-pchingem i mimo tento formát.
Předmětem rozhovorů má být mimo jiné agenda „utváření spravedlivějšího multipolárního uspořádání světa“, dodal Ušakov.
Setkání s asijskými lídry
Putin se již v Pekingu setkal s vietnamským prezidentem Vo Van Thuongem. Setkat se plánuje také s thajským premiérem Sríttchou Tchavisinem nebo s mongolským prezidentem Uchnágínem Chürelsüchem či s prezidentem Laosu Thonglounem Sisoulitem.
V poslední době se šéf Kremlu nezúčastnil několika zahraničních summitů kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, 12. října se ale vypravil do Kyrgyzstánu na svou první zahraniční cestu od vydání zatykače, připomněla agentura AFP.
Čína nemá povinnost Putina zatknout
Čína není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost Putina zatknout.
Peking kritizuje západní sankce proti Rusku, odmítá odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině a tvrdí, že zastává neutrální postoj. Na jaře čínská vláda představila svůj mírový plán pro Ukrajinu, k němuž je ale řada západních zemí skeptická vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska.
Putin: Oni jednat nechtějí...
„Doporučení Pekingu by mohla být realistickým základem mírových jednání,“ prohlásil Putin v rozhovoru s čínskou televizí, o němž v pondělí informoval Kreml. Ruský vůdce, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, zároveň obvinil Kyjev, že mírovým rozhovorům brání.
„Jak můžeme uspořádat jednání, když oni jednat nechtějí, a dokonce vydali dokument, který taková jednání zakazuje?“ uvedl Putin na adresu Ukrajiny. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že podmínkou pro zahájení jednání je stažení ruských sil z Ukrajiny.
Hedvábnou stezku chválil
V interview s čínskou televizí Putin rovněž vyzdvihl čínský projekt nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.
Ve světě čínská iniciativa vyvolává kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce prostřednictvím nové Hedvábné stezky především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu. „Někteří lidé tento projekt vnímají jako snahu Číny ostatní ovládat, ale my to vidíme jako snahu o spolupráci,“ řekl Putin.
Čína uvedla, že na mezinárodní fórum pořádané u příležitosti desátého výročí představení iniciativy nové Hedvábné stezky čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přijedou zástupci asi 130 zemí. Dvoudenní summit začíná v úterý.
22:06
Dnes
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.
Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
21:13
Dnes
Ruští sportovci se nebudou moci účastnit sportovních soutěží ve Finsku ani v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Vlády obou zemí rozhodly o zpřísnění vízových pravidel. Norsko opatření rozšíří také na běloruské sportovce a jejich doprovod. Finský zákaz začne platit 16. listopadu, norská opatření mají vstoupit v platnost v nejbližší době.
20:34
Dnes
Ruský soud poslal na 12 let do vězení advokátku Mariji Bonclerovou, která obhajovala lidi v politických kauzách. Šestašedesátiletou právničku uznal vinnou z vlastizrady kvůli údajnému předávání informací ukrajinské tajné službě SBU, uvedl server RBK. Podle ochránců lidských práv přitom šlo o údaje veřejně dostupné v soudních záznamech. Bonclerová už dříve dostala pokutu za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek zatím není pravomocný.
Alexandr Gabujev z moskevského centra Carnegie agentuře AP řekl, že z čínského pohledu je „Rusko bezpečným sousedem, který je přátelský, je zdrojem levných surovin, podporuje čínské iniciativy na světové scéně a také disponuje vojenskými technologiemi, z nichž některé Čína nemá“. „Pro Rusko je Čína záchranným lanem v době ruského brutálního útlaku Ukrajiny. Je to hlavní trh pro ruské zboží a je také hlavním zdrojem sofistikovaných technologií, včetně zboží dvojího použití, které míří do ruské vojenské mašinérie,“ prohlásil Gabujev.
„Neočekávám, že by Rusko a Čína vytvořily vojenskou alianci. Obě země jsou z hlediska bezpečnosti soběstačné, těží z partnerství, ale nepotřebují jedna od druhé bezpečnostní záruky,“ podotkl Gabujev. „Nevznikne žádná vojenská aliance, ale obě země budou blíže vojensky spolupracovat,“ dodal.
Témata:
Související
