Rusové v „mlýnku na maso“. Mobilizovaní přežili na frontě jen pár měsíců, neměli ani výbavu
Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, uvedl investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích. Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300 000 lidí.
Mezi mrtvými je 23letý Vadim Bulatov z ruské Čeljabinské oblasti, který zemřel 8. října, devět dní poté, co byl povolán do zbraně. Předtím zavolal rodině, aby jí řekl, že jeho jednotka jede k Chersonu na jihu Ukrajiny. „Chápete, zemřel v přední linii. Neměl výcvik. Ani se nerozkoukal a už byl tam,“ řekl jeho bratr.
Ruská armáda zaútočila dronem také na město Bohoduchiv v Charkovské oblasti, kde zasáhla čerpací stanici a zranila tři muže, píše Ukrajinska pravda. Ruský bezpilotní letoun podle ní útočil také na oblastní centrum Charkov, kde zranil jednoho člověka. Zraněné dnes ukrajinští činitelé hlásili i z dalších míst. V Záporoží jeden člověk podle šéfa oblastní správy Ivana Fedorova ruský útok nepřežil, mezi zraněnými tam je i dítě.
Ruský dronový útok dnes zabil dvě ženy v ukrajinském městě Nikopolu, dalších sedm lidí utrpělo zranění. S odvoláním na regionální úřady to napsal server Ukrajinska pravda.
"Nepřítel zaútočil dronem FPV na Nikopol," uvedl na platformě Telegram šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. FPV drony jsou vybaveny kamerami a jejich operátoři mají v reálném čase možnost vidět potenciální cíle. "Na místě zahynula sedmasedmdesátiletá žena. A další, třiaosmdesátiletou ženu, hospitalizovali ve velmi vážném stavu. Bohužel se ji nepodařilo zachránit," napsal Hanža.
Německo si předvolalo ruského velvyslance kvůli ruským výhrůžkám proti cílům v Německu. Podle Berlína jde o snahu oslabit podporu Ukrajiny.
Takováto rychlá smrt nebyla podle investigativního portálu mezi mobilizovanými ničím výjimečným. Každý pátý na jeho seznamu padlých nestrávil na frontě ani dva měsíce. V průměru zemřeli lidé na seznamu zhruba po čtyřech měsících a dvou týdnech. Na tomto seznamu zemřelých pak jsou jen čtyři mobilizovaní, kteří na frontě vydrželi přes 11 měsíců.
Na rychlost, s jakou mobilizovaní muži umírali, měla negativní vliv i intenzita bojů na podzim roku 2022, míní analytici investigativní organizace Conflict Intelligence Team. Část povolaných do zbraně se totiž podle ní dostala do „mlýnku na maso“ u měst Svatove a Kreminna v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde musely ruské síly rychle reagovat na ukrajinský průlom.
Mobilizace podle portálu nejvíce dopadla na muže starší 30 let. Více než polovině na seznamu padlých bylo mezi 30 a 45 lety. Nejstaršímu padlému na seznamu bylo 62 let.
