Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
„Úspěšná mezinárodní akce Policie ČR (NCTEKK) a BIS. Speciální tým včera zadržel na Ukrajině mladíka podezřelého z loňských výhružných e-mailů stovkám škol v ČR,“ hlásí Bezpečnostní informační služba. „Podle prvotních informací ČR nebyla jediným jeho cílem a útočil v řadě států Evropy. Aktivity zadrženého s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska.“
Na začátku minulého školního roku opakovaně dostaly výhrůžný e-mail stovky škol v Česku i na Slovensku. Autor výhrůžek tvrdil, že jsou ve školních budovách bomby. Policisté tehdy závažnost hrozby označovali za velmi nízkou, žádali také veřejnost, aby sdílením na sociálních sítích výhrůžky nešířila. Slovenská policie sdělila, že případ vyšetřuje jako teroristický útok, za který viníkovi hrozí až doživotí.
Slovenská policie ráno informovala o raziích na různých místech v ukrajinském městě Dnipro s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. K příspěvku také zveřejnila fotografii, na které byl kromě jiných také příslušník Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie (NCTEKK).
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.
Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.
Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.
Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
