Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.
Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.
Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.
„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,
Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.
Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.
Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.
