Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Severské a pobaltské země se dnes zavázaly zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání ruské invazi. Oznámení přichází v době, kdy jsou vedoucí představitelé těchto zemí spolu s dalšími evropskými lídry v Kyjevě na setkání, které zorganizoval v den třetího výročí napadení své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O společném prohlášení severských a pobaltských států informuje agentura AFP.
Tato skupina zemí se zavázala poskytnout Ukrajině další podporu, zejména v podobě „vybavení a výcviku pro vojenskou jednotku velikosti brigády“ a investicemi do ukrajinského obranného průmyslu. Podle norské vlády by se brigáda, kterou země pomohou vyzbrojit a vycvičit, měla skládat z 3000 až 5000 vojáků.
„Výsledek války bude mít zásadní a trvalé dopady na evropskou a transatlantickou bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti Finska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny a premiéři Dánska, Estonska, Islandu, Norska a Švédska.
Výdaje na obranu je třeba navýšit podle premiéra Petra Fialy (ODS) na minimálně tři procenta hrubého domácího produktu během několika dalších let. Peníze musí být utraceny rozumně a účelně, uvedl v dnešním projevu k občanům. Je podle něj také třeba, aby Evropská unie změnila fiskální pravidla, která umožní další obrovské investice do obrany a bezpečnosti. Na její posílení by mohlo jít nepoužitých 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) z Fondu obnovy, míní premiér.
K další vojenské podpoře Ukrajiny je třeba využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, uzavřel Fiala výčet možných zdrojů k financování obrany a bezpečnosti.
Více čtěte ZDE.
„Ukrajina už tři roky s obdivuhodnou odvahou bojuje proti agresorovi – Rusku. Za suverenitu a svobodu,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macon na síti X.
„Naše podpora Ukrajiny zůstane neochvějná. Jsem ve Washingtonu, abych to znovu potvrdil a postoupil vpřed s prezidentem Donaldem Trumpem a našimi spojenci,“ dodal.
