Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.
„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.
Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.
„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.
