Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Ve válce proti Ukrajině přišel o život další z ruských generálů, tentokrát generálmajor Andrej Golovackij, který byl v roce 2019 odsouzen na 8,5 roku vězení za korupci. Uvedl to dnes server Mediazona s odvoláním na nekrolog, podle kterého generál zahynul ještě loni 30. června. Generálovo úmrtí podle serveru potvrzuje také úřední databáze o dědických řízeních. O tom, že byl rodák z Ukrajiny poslán do války proti silám Kyjeva, se veřejně neinformovalo.
Generál Golovackij byl v únoru 2019 odsouzen spolu s dvěma penzionovanými vojáky, generálporučíkem Leonidem Krivonosem a kapitánem Vadimem Zujevem, za to, že od podřízených brali úplatky za prodloužení kontraktu s ozbrojenými silami, anebo za převelení na jiné místo služby. Krivonos a Zujev byli odsouzeni na 9,5, respektive 7,5 roku do trestaneckého tábora s přísným režimem.
Krátce před odsouzením žádal Glovackij o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, který jej po provalení skandálu v roce 2015 propustil z armády, a tvrdil, že případ proti němu je vykonstruovaný. Ale v roce 2022 se v otevřeném dopise přiznal k přijetí úplatku ve výši 130 tisíc rublů (asi 32 tisíc Kč podle současného kurzu) a omluvil se za „hanebný zločin“, připomněla Mediazona.
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ruská vojska se na Ukrajině zpomalila už během předchozích dvou zim. Přesto letošní postup je rozsáhlý jako ty z ledna 2023 a 2024 dohromady, kdy Rusové obsadili 285, respektive 146 kilometrů čtverečních ukrajinské země, píše AFP.
Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se Moskvou vyslaná vojska snaží dobýt město Pokrovsk, píše AFP. Nyní se invazní armáda nachází asi jen dva kilometry od tohoto významného logistického centra a blíží se k němu z východu i jihu.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.
