Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.
„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.
Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.
„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.
Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května.
„Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka - Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Koštoval už obdržel souhlas od přijímající země, takzvaný agrément.
Koštoval působil na ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil na Stálé delegaci ČR při Severoatlantické alianci (NATO). Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu.
