Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Server Meduza varoval, že ukrajinským silám v Kurské oblasti by v důsledku nové ruské ofenzívy na několika úsecích fronty mohlo hrozit obklíčení. Neoficiální zpravodajský kanál ruského uskupení Sever na Telegramu tvrdí, že se ruským jednotkám podařilo „prorazit ukrajinskou obranu, obsadit pět obcí a obklíčit přinejmenším dva prapory nepřítele, kterým odřízly zásobovací a ústupové cesty“. Kanál nicméně připustil, že Ukrajinci přesouvají na ohrožený úsek posily a boje pokračují. Jiný kanál blízký ruskému ministerstvu obrany, Rybar, tvrdil, že ruská vojska ve čtvrtek večer přešla do útoku na několika úsecích v Koreněvském a Sudžském okrese Kurské oblasti a předsunuté jednotky dosáhly přinejmenším částečného průlomu ukrajinské obrany.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po jednání s papežem Františkem uvedl, že počítá s pomocí Vatikánu při rozhovorech o výměně zajatců s Ruskem, píše agentura Reuters. Podle Vatikánu papež a Zelenskyj mluvili o válce, o tom, jak dosáhnout spravedlivého míru, či o náboženských záležitostech na Ukrajině.
„Počítáme s pomocí Svatého stolce při návratu Ukrajinců držených v Rusku v zajetí,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Vatikánská tisková služba uvedla, že ukrajinský prezident diskutoval s papežem a dalšími představiteli o válce, humanitární situaci na Ukrajině a způsobech, jež by mohly vést „k trvalému a stabilnímu míru v zemi“.
Válka na Ukrajině byla podle vyjádření ministrů zahraničí Slovenska a Německa na tiskové konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava „podporuje všechna mírová řešení“ konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.
„Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech,“ uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede „hybridní válku“ i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že „německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy“, proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO."
