Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Prezident Petr Pavel dnes v zaplněné aule Chicagské univerzity hovořil o ruské agresi na Ukrajině, o důležitosti Severoatlantické aliance i o fungování Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Svým vystoupením zároveň na škole zahájil cyklus přednášek věnovaný odkazu Václava Havla.
Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera," řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět," prohlásil. Na vystoupení českého prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.
Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.
"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi.
Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.
"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.
