Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Ukrajinská armáda plánuje v ruské Kurské oblasti otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, a to jak do Ruska, tak na Ukrajinu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
„Porada o situaci v Kurské oblasti. Projednali jsme klíčové otázky. Bezpečnost, humanitární pomoc, v případě nezbytnosti vytvoření (kanceláří) vojenských velitelství,“ napsal na platformě Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň ujišťoval, že ukrajinská armáda přísně dodržuje mezinárodní úmluvy a humanitární právo.
Ruští policisté už sepsali více než 10.000 protokolů kvůli vyjádřením a vystoupením proti válce, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo proti Ukrajině, uvedl server Mediazona odvoláním na údaje okresních soudů v Rusku.
První protokoly začali policisté sepisovat v březnu, kdy ruští zákonodárci novými zákony zakázali protiválečné protesty. První tisícovka protokolů vznikla za méně než měsíc. Ke konci předloňského roku jich bylo už 5614, ke konci loňského roku 8590. A čísla 10.000 se podařilo strážcům zákona dosáhnout během prvního srpnového týdne.
Za diskreditaci armády podle zákonů, přijatých po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, hrozí fyzickým osobám v prvním případě pokuta 30.000 až 50.000 rublů (asi 7700 až 12.800 Kč). Celková výše pokut uložených soudy ke konci loňského roku podle portálu činila téměř 228 milionů rublů (asi 58,5 milionu Kč).
Ministerstvo školství letos opět podpoří kurzy českého jazyka pro ukrajinské studenty. Jazykové vzdělání by mělo ukrajinským migrantům usnadnit přístup ke studiu na českých vysokých školách ve studijních programech v českém jazyce. Jde o druhý ročník programu.
V rámci výzvy budou podle úřadu realizovány tři kurzy, každý z nich by měl mít minimálně 660 vyučovacích hodin. Kurzy pro 12 až 18 účastníků se budou konat od 1. října letošního roku do konce srpna 2025. Jsou určeny pro ukrajinské uprchlíky, kteří nejsou zapsaní v českojazyčném studijním programu a zároveň o takové studium projevili zájem. Účastníci kurzu dostanou stipendium 16.000 korun měsíčně. Náleží těm, kteří se zúčastní minimálně 70 procent vyučovacích hodin za kalendářní měsíc, stojí ve výzvě.
O dotaci na pořádání těchto kurzů si mohou zažádat veřejné vysoké školy, které v letech 2021 až 2023 poskytovaly jazykovou a odbornou přípravu cizinců v rozsahu alespoň 400 hodin za semestr. Na projekt je vyčleněných 14 milionů korun, uvedl resort.
