Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Nejméně pět mrtvých a desítky zraněných včetně jednoho dítěte si dnes vyžádal útok na Dnipro, který podnikly ruské síly raketami a drony, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Další mrtvé hlásí činitelé v Charkovské a Poltavské oblasti, stejně jako úřady v ruské Belgorodské oblasti a v okupované části Chersonské oblasti. Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují, jejich tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.
Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg potvrdil, že Kyjev dohodu o tranzitu ruského plynu prodlužovat nehodlá. Dodal, že Ukrajina teď jedná o alternativních možnostech, včetně tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.
Dodávky plynu do Evropy byly pro Moskvu v minulosti jedním z klíčových zdrojů příjmů, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu však prudce klesly. Některé evropské země ale stále dovážejí ruský plyn potrubím vedoucím přes Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl. K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti,“ citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.
Ukrajina minulý měsíc uspořádala ve Švýcarsku mírový summit, kterého se zúčastnilo přes 90 zemí. Rusko, které svého souseda vojensky napadlo, pozváno nebylo. Čína, která patří k nejbližším spojencům Moskvy, účast odmítla.
