Rusko chce utajit ztráty: Těla padlých spalují rovnou na frontě. Ukrajinci zmiňují „štiplavý kouř“
Rusko ve snaze utajit reálné ztráty na Ukrajině pochovává své zabité vojáky na okupovaných ukrajinských územích, uvedla dnes náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle agentury Interfax-Ukrajina. Zatímco ukrajinská armáda přešla do protiofenzivy na jihu země a u Bachmutu na východě, na severovýchodě u Kupjanska musí odrážet sílící ruské útoky. Rusové podle ukrajinského velení denně přicházejí na bojišti o stovky vojáků.
„Nyní se všude na frontách vedou aktivní boje. Umírá velice mnoho nepřátel. Denně jsou jich stovky jak na východě, tak na jihu. Velení ruských okupačních vojsk se snaží skrýt reálné ztráty a pohřbívá padlé na dočasně okupovaných územích, aniž by mrtvé převáželo do Ruska,“ napsala Maljarová v telegramu.
U Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti „na otevřeném prostranství skoro nepřetržitě spalují těla ruských vojáků, které okupanti přivážejí nákladními vozy“, tvrdí Maljarová. „Místní obyvatelé cítí už dlouho příznačný štiplavý kouř,“ dodala.
Ukrajinská představitelka také dodala, že do márnice Čaplynské okresní nemocnice v okupované části Chersonské oblasti svážejí Rusové své mrtvé z bojů v tomto regionu, které následně pohřbívají na dvou místech. Jeden z těchto polních hřbitovů má podle Maljarové již rozlohu až sto hektarů.To by představovalo skoro dvojnásobek rozlohy Olšanských hřbitovů, které jsou největším pohřebištěm v Česku.
Rusko od rozpoutání války proti Ukrajině, která se stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války, přišlo podle odhadů ukrajinského generálního štábu o 252 200 vojáků, z toho o 580 za uplynulých 24 hodin.
Britská stanice BBC na počátku srpna uvedla, že na základě otevřených zdrojů zjistila jména celkem 29 217 ruských vojáků zabitých ve válce proti Ukrajině a pohřbených v Rusku, přičemž údaj nezahrnuje zabité proruské separatisty z východu Ukrajiny.
„Skutečné ztráty budou určitě vyšší než číslo, které se nám podařilo zjistit,“ připustili autoři textu. BBC odhadla, že celkové nenávratné ztráty Ruska, zahrnující kromě zabitých i těžce raněné vojáky, mohou činit přinejmenším 162 000 lidí.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
