Kadyrovci pláčou: Na Donbase zemřel velitel speciálních čečenských jednotek Pisarenko
Čečenská speciální jednotka rychlého nasazení Achmat utrpěla významnou ztrátu. Zemřel její velitel Jevgenij Pisarenko. Napsal to ruský server RBK, který odkazuje na šéfa oddílu Aptu Alaudinova. Pisarenko měl zemřít na Donbase.
Alaudinov v příspěvku na telegramu děkuje rodičům Pisarenka, že „vychovali takového hrdinu“. Zabitého kadyrovce ocenil také ruský vojenský korespondent Dmitrij Kulko, jenž ho nazval „velikým“.
„Veliký byl můj krajan, který sloužil u stavropolské pořádkové policie a získal hodnost plukovníka. Když začala speciální vojenská operace (ruský termín pro válku na Ukrajině - pozn. red.), odešel na frontu jako dobrovolný voják, aby chránil obyvatele Donbasu,“ uvedl Kulko. Jak přesně Pisarenko zemřel, není jisté.
Achmat jsou čečenské jednotky, které jsou soukromou armádu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Od začátku války se podílejí na bojích na Ukrajině, agentura Reuters je dokonce dříve společně s Wagnerovou skupinu označila za „jedny z hlavních hybných sil“ ruské ofenzivy na Ukrajině.
Když wagnerovci podnikli před více než týdnem ozbrojené povstání, na jeho potlačení byly povolány právě jednotky Achmat – na rozdíl od soukromé armády Jevgenije Prigožina souhlasily s uzavřením smlouvy s ruským ministerstvem obrany.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
