Chaotická a bizarní, hodnotí svět vzpouru v Rusku. „Co to mělo být?“ ptají se v Německu
Za chaotické a bizarní označuje světový tisk víkendové události v Rusku, kde se při pokusu o ozbrojenou vzpouru vydala soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina směrem na Moskvu. Zatímco ani tisk, ani experti nemohou s jistotou promluvit o důsledcích tohoto nevydařeného puče, zahraniční média se shodují, že vzpoura ukázala trhliny v neochvějné autoritě ruského prezidenta Vladimira Putina. S největší pravděpodobností také podle nich pomůže ukrajinské armádě, která od ruské invaze z loňského roku čelila nejen ruské armádě, ale právě i bojovníkům Wagnerovy skupiny.
„Putin vládne demonstrací síly. Ruská krize ale odhalila jeho slabé stránky,“ píše americký list The Washington Post (WP), podle kterého se Rusové tváří v tvář sobotnímu dramatu museli potýkat s novou realitou, ve které dříve nezpochybnitelné „autority autoritářského státu“ ukázaly, že nejsou všemocné, nýbrž zranitelné a nejisté. S odkazem na americké činitele nicméně WP dodává, že je příliš brzy na to, aby se daly určit možné dlouhodobé důsledky víkendového sporu.
„Putin se vyhnul krveprolití, ale za cenu oslabení své autority,“ píše v podobném duchu francouzský deník Le Monde. O „oslabeném a vyděšeném“, či „poníženém“ Putinovi píší i britské listy, přičemž list Daily Mail spekuluje, zda nyní ruský prezident po vzoru známého sovětského vůdce proti svým nepřátelům nezakročí ve stylu „stalinistických čistek“. Za „obrovské ponížení“ víkendový vývoj označuje ale i ekonomický list The Financial Times, podle kterého „nepovedený puč odhalil hluboké nedostatky Putinova režimu“.
„Co to mělo být?“ ptá se v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle kterého se na malý okamžik o uplynulém „bizarním“ víkendu zdálo možné cokoliv – i pád Moskvy či Putina.
Vzniklý chaos nicméně nahrál do karet ukrajinské armádě, zejména kvůli „nejistému statusu“ Wagnerovy skupiny, píše list The New York Times (NYT). Frontová linie na Ukrajině se sice podle něj v blízké budoucnosti nejspíš výrazně nezmění, podle nezávislých analytiků či amerických představitelů mohou však ukrajinské jednotky využít chaosu a slábnoucí morálky ruských vojáků k tomu, aby se pokusily o postup.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
Zelenského legitimitu zpochybňuje ruský prezident Vladimir Putin i americký prezident Donald Trump vzhledem k tomu, že ukrajinský prezident zůstává v nejvyšším úřadu i poté, co by za běžných okolností skončilo jeho funkční období. Ukrajina se ovšem čtvrtým rokem brání ruské agresi a ukrajinské zákony nedovolují pořádat volby během války.
Ukrajinská premiérka Svyrydenková dnes po jednání vlády oznámila, že vojenské správy jednotlivých ukrajinských regionů musí omezit seznamy odběratelů, kterých se dosud netýkaly nucené odstávky proudu, Ujistila, že nemocnicím, školám a objektům důležitým pro chod a obranu země proud vypínán nebude. Obce musí omezit zbytečné osvětlení ulic, budov a reklam. Státní společnosti mají dovoleno elektřinu dovážet.
Tři muži dnes stanuli v Německu před soudem kvůli obžalobě, že na objednávku ruských tajných služeb sledovali ukrajinského válečného veterána. Cílem bylo podle vyšetřovatelů shromáždit dostatek informací a nakonec Ukrajince zavraždit, informovala agentura DPA. Obžalovanými jsou Armén, Rus a Ukrajinec, prokuratura je viní ze špionáže.
List připomíná, že část ukrajinských sil wagnerovce popisuje jako nejlépe vybavené bojovníky ze všech ruských a proruských jednotek. Podle jiných se od ostatních ruských vojáků lišili především nadstandardním výcvikem. Podle NYT teď ale není jasné, zda se budou wagnerovci po ozbrojené vzpouře i nadále účastnit bojů na Ukrajině.
„Jejich osud je otázkou,“ podotýká NYT.
