Chaotická a bizarní, hodnotí svět vzpouru v Rusku. „Co to mělo být?“ ptají se v Německu
Za chaotické a bizarní označuje světový tisk víkendové události v Rusku, kde se při pokusu o ozbrojenou vzpouru vydala soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina směrem na Moskvu. Zatímco ani tisk, ani experti nemohou s jistotou promluvit o důsledcích tohoto nevydařeného puče, zahraniční média se shodují, že vzpoura ukázala trhliny v neochvějné autoritě ruského prezidenta Vladimira Putina. S největší pravděpodobností také podle nich pomůže ukrajinské armádě, která od ruské invaze z loňského roku čelila nejen ruské armádě, ale právě i bojovníkům Wagnerovy skupiny.
„Putin vládne demonstrací síly. Ruská krize ale odhalila jeho slabé stránky,“ píše americký list The Washington Post (WP), podle kterého se Rusové tváří v tvář sobotnímu dramatu museli potýkat s novou realitou, ve které dříve nezpochybnitelné „autority autoritářského státu“ ukázaly, že nejsou všemocné, nýbrž zranitelné a nejisté. S odkazem na americké činitele nicméně WP dodává, že je příliš brzy na to, aby se daly určit možné dlouhodobé důsledky víkendového sporu.
„Putin se vyhnul krveprolití, ale za cenu oslabení své autority,“ píše v podobném duchu francouzský deník Le Monde. O „oslabeném a vyděšeném“, či „poníženém“ Putinovi píší i britské listy, přičemž list Daily Mail spekuluje, zda nyní ruský prezident po vzoru známého sovětského vůdce proti svým nepřátelům nezakročí ve stylu „stalinistických čistek“. Za „obrovské ponížení“ víkendový vývoj označuje ale i ekonomický list The Financial Times, podle kterého „nepovedený puč odhalil hluboké nedostatky Putinova režimu“.
„Co to mělo být?“ ptá se v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle kterého se na malý okamžik o uplynulém „bizarním“ víkendu zdálo možné cokoliv – i pád Moskvy či Putina.
Vzniklý chaos nicméně nahrál do karet ukrajinské armádě, zejména kvůli „nejistému statusu“ Wagnerovy skupiny, píše list The New York Times (NYT). Frontová linie na Ukrajině se sice podle něj v blízké budoucnosti nejspíš výrazně nezmění, podle nezávislých analytiků či amerických představitelů mohou však ukrajinské jednotky využít chaosu a slábnoucí morálky ruských vojáků k tomu, aby se pokusily o postup.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na něco takového přistoupí.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom dnes server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal na telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.
List připomíná, že část ukrajinských sil wagnerovce popisuje jako nejlépe vybavené bojovníky ze všech ruských a proruských jednotek. Podle jiných se od ostatních ruských vojáků lišili především nadstandardním výcvikem. Podle NYT teď ale není jasné, zda se budou wagnerovci po ozbrojené vzpouře i nadále účastnit bojů na Ukrajině.
„Jejich osud je otázkou,“ podotýká NYT.
