Chaotická a bizarní, hodnotí svět vzpouru v Rusku. „Co to mělo být?“ ptají se v Německu
Za chaotické a bizarní označuje světový tisk víkendové události v Rusku, kde se při pokusu o ozbrojenou vzpouru vydala soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina směrem na Moskvu. Zatímco ani tisk, ani experti nemohou s jistotou promluvit o důsledcích tohoto nevydařeného puče, zahraniční média se shodují, že vzpoura ukázala trhliny v neochvějné autoritě ruského prezidenta Vladimira Putina. S největší pravděpodobností také podle nich pomůže ukrajinské armádě, která od ruské invaze z loňského roku čelila nejen ruské armádě, ale právě i bojovníkům Wagnerovy skupiny.
„Putin vládne demonstrací síly. Ruská krize ale odhalila jeho slabé stránky,“ píše americký list The Washington Post (WP), podle kterého se Rusové tváří v tvář sobotnímu dramatu museli potýkat s novou realitou, ve které dříve nezpochybnitelné „autority autoritářského státu“ ukázaly, že nejsou všemocné, nýbrž zranitelné a nejisté. S odkazem na americké činitele nicméně WP dodává, že je příliš brzy na to, aby se daly určit možné dlouhodobé důsledky víkendového sporu.
„Putin se vyhnul krveprolití, ale za cenu oslabení své autority,“ píše v podobném duchu francouzský deník Le Monde. O „oslabeném a vyděšeném“, či „poníženém“ Putinovi píší i britské listy, přičemž list Daily Mail spekuluje, zda nyní ruský prezident po vzoru známého sovětského vůdce proti svým nepřátelům nezakročí ve stylu „stalinistických čistek“. Za „obrovské ponížení“ víkendový vývoj označuje ale i ekonomický list The Financial Times, podle kterého „nepovedený puč odhalil hluboké nedostatky Putinova režimu“.
„Co to mělo být?“ ptá se v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle kterého se na malý okamžik o uplynulém „bizarním“ víkendu zdálo možné cokoliv – i pád Moskvy či Putina.
Vzniklý chaos nicméně nahrál do karet ukrajinské armádě, zejména kvůli „nejistému statusu“ Wagnerovy skupiny, píše list The New York Times (NYT). Frontová linie na Ukrajině se sice podle něj v blízké budoucnosti nejspíš výrazně nezmění, podle nezávislých analytiků či amerických představitelů mohou však ukrajinské jednotky využít chaosu a slábnoucí morálky ruských vojáků k tomu, aby se pokusily o postup.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.
Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.
Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
List připomíná, že část ukrajinských sil wagnerovce popisuje jako nejlépe vybavené bojovníky ze všech ruských a proruských jednotek. Podle jiných se od ostatních ruských vojáků lišili především nadstandardním výcvikem. Podle NYT teď ale není jasné, zda se budou wagnerovci po ozbrojené vzpouře i nadále účastnit bojů na Ukrajině.
„Jejich osud je otázkou,“ podotýká NYT.
