Šéf wagnerovců chce svrhnout ruské velení: Už jsme v Rusku a nikdo nás nezastaví!
Šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin tvrdí, že jeho vojáci překročili hranice z Ukrajiny do Ruska a jsou připraveni pochodovat na Moskvu, pokud za nimi nepřijedou ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Rostov na Donu a Voroněž jsou ruská města, kde wagnerovci obsadili pozice, poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko s odkazem na Telegram infomoval, že by žoldnéři měli být rovněž v Krasnodaru a na okraji Volgogradu. Wagnerovci dorazili do Lipecka, uvádí BBC. Tamní gubernátor vyzval obyvatele, aby nevycházeli ven a nikam necestovali.
Podle agentury Reuters Prigožin také uvedl, že jeho vojáci mají pod kontrolou všechna armádní stanoviště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska, kde sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině. Ověřit to nelze.
Klíčové události:
- Šéf Wagnerovců Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže. Důsledkem raketového útoku z týla prý mnoho žoldnéřů zemřelo.
- Prigožin vyzval k odstranění ruského armádního velení a ještě během noci oznámil, že jeho žoldnéři překročili hranice směrem do Ruska.
- Moskva zavedla protiteroristická opatření, celé Rusko je v pohotovosti.
- V ruském Rostově na Donu se objevili ozbrojenci s těžkou vojenskou technikou, kteří obklíčili klíčové budovy ve městě. Prigožin v sobotu ráno prohlásil, že jeho jednotky kontrolují všechna armádní stanoviště ve městě.
České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.
Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.
„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.
„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.
„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.
Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.
Prigožin se během noci na dnešek a dnes ráno v sérii prohlášení, jejichž pravost nelze podle BBC ověřit, nechal slyšet, že Wagnerovci jsou připraveni i zemřít a zničí kohokoliv, kdo jim bude stát v cestě. Už prý sestřelili vrtulník ruské armády, který na ně zaútočil. Již v pátek šéf Wagnerovců vyzval k odstranění ruského armádního velení, což ruské úřady považují za výzvu k ozbrojenému povstání.
Ruskojazyčná verze BBC během noci napsala, že ruská armáda zablokovala vjezdy do Rostova na Donu. Nezávislý ruský server Meduza zase s odvoláním na místní média uvedl, že ozbrojenci v uniformách obklíčili některé klíčové budovy ve městě, včetně velitelství Jižního vojenského okruhu, zdejší pobočky ministerstva vnitra či tajné služby FSB. Ke komu ozbrojenci patří, není jasné. Podle Prigožina jeho žoldnéři obsadili i letiště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska.
Meduza má však za to, že centrum města, kde jsou tanky, už pravděpodobně obsadili Wagnerovci. Také agentura TASS u popisku svých fotografií z Rostova napsala, že ozbrojenci patří k Wagnerově skupině. Jiné zdroje to ale popírají a tvrdí, že muži mají naopak klíčové budovy před možným útokem žoldnéřů chránit.
Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev vyzval občany, aby zůstali v klidu a neopouštěli své domovy. Později je informoval o rozhodnutí zrušit veškeré víkendové akce, kterých se mělo zúčastnit větší množství lidí. K podobnému kroku mohou přistoupit i úřady ve Voroněžské oblasti, která také leží u hranic s Ukrajinou. Oznámil to zdejší gubernátor Alexandr Gusev, podle něhož musí lidé počítat i s kontrolami aut.
Meduza na svém webu zveřejnila krátké video, na němž je vidět a slyšet střelba ozývající se údajně právě v Rostovské oblasti. Autentičnost záběrů ale server nebyl schopen potvrdit.
Ministerstvo obrany: Je to vzpoura
Postup žoldnéřské Wagnerovy skupiny na jihu Ruska je ozbrojenou vzpourou, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Zároveň vyzvalo muže ze soukromé vojenské společnosti vedené Prigožinem, aby kontaktovali ozbrojené složky, a sdělilo, že těm, kteří se do operací nezapojí, bude garantovat bezpečnost.
„Obracíme se na bojovníky z jednotek Wagnerovy soukromé skupiny. Byli jste lstí nalákáni do Prigožinova zločinného dobrodružství a do účasti na ozbrojené vzpouře. Mnoho z vašich spolubojovníků z několika jednotek už si uvědomilo chybu a požádalo o pomoc, aby byli schopni se bezpečně vrátit na místa svého stálého nasazení,“ citovala z vyjádření ministerstva agentura TASS.
Ruská armáda Prigožina obvinila z toho, že jeho „provokace“ využívá Kyjev, který podle ní koncentruje síly pro ofenzivu ve směru na východoukrajinský Bachmut. Někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu prezidenta Vladimira Putina Michail Chodorkovskij podle BBC vyzval Rusy k podpoře Wagnerovců.
Ruská tajná služba FSB už v pátek slova Prigožina označila za výzvy k občanskému konfliktu, generální prokuratura proti němu zahájila trestní řízení za organizování ozbrojeného povstání. O případu podle agentury TASS v noci na dnešek ruského prezidenta Vladimira Putina zpravil generální prokurátor Igor Krasnov. O situaci je také nepřetržitě informován bezpečnostními složkami.
Wagnerovci ve Voroněži
Žoldnéři z ruské soukromé Wagnerovy skupiny obsadili všechna vojenská stanoviště ve městě Voroněž 500 kilometrů jižně od Moskvy, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Totéž tvrdí i sami wagnerovci, kteří o postupu ve Voroněži informovali na telegramu. Informaci zatím nelze nezávisle ověřit. Korespondent agentury TASS uvádí, že ve městě panuje klid a není v něm vidět žádné vojáky.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev oznámil, že v regionu je uzavřený 300 kilometrů dlouhý úsek dálnice M4, která spojuje Moskvu s jihem Ruska. Vedení oblasti se stejně jako další ruské regiony rozhodlo až do odvolání zrušit veškeré veřejné události, Gusev obyvatelům vzkázal, aby zůstali klidní. „Vojenská zařízení ve Voroněži jsou pod kontrolou soukromé Wagnerovy skupiny. Armáda se přidala na stranu lidu,“ uvedla skupina na svém kanálu na telegramu.
Agentura TASS s odkazem na svého zpravodaje z místa napsala, že ve městě je klid, doprava funguje jako normálně a nikde není vidět vojáky.
