Šéf wagnerovců chce svrhnout ruské velení: Už jsme v Rusku a nikdo nás nezastaví!
Šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin tvrdí, že jeho vojáci překročili hranice z Ukrajiny do Ruska a jsou připraveni pochodovat na Moskvu, pokud za nimi nepřijedou ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Rostov na Donu a Voroněž jsou ruská města, kde wagnerovci obsadili pozice, poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko s odkazem na Telegram infomoval, že by žoldnéři měli být rovněž v Krasnodaru a na okraji Volgogradu. Wagnerovci dorazili do Lipecka, uvádí BBC. Tamní gubernátor vyzval obyvatele, aby nevycházeli ven a nikam necestovali.
Podle agentury Reuters Prigožin také uvedl, že jeho vojáci mají pod kontrolou všechna armádní stanoviště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska, kde sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině. Ověřit to nelze.
Klíčové události:
- Šéf Wagnerovců Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže. Důsledkem raketového útoku z týla prý mnoho žoldnéřů zemřelo.
- Prigožin vyzval k odstranění ruského armádního velení a ještě během noci oznámil, že jeho žoldnéři překročili hranice směrem do Ruska.
- Moskva zavedla protiteroristická opatření, celé Rusko je v pohotovosti.
- V ruském Rostově na Donu se objevili ozbrojenci s těžkou vojenskou technikou, kteří obklíčili klíčové budovy ve městě. Prigožin v sobotu ráno prohlásil, že jeho jednotky kontrolují všechna armádní stanoviště ve městě.
Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.
Americký prezident Joe Biden v květnu částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla využívat při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době daly Kyjevu i další západní státy.
Některá média pak na začátku června informovala, že Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali Charkovskou oblast, která s tou Belgorodskou sousedí. Při útoku podle vojenských expertů pravděpodobně použila americké rakety ze systému HIMARS, napsal ruský nezávislý server Agenstvo a dodal, že Ukrajinci nejspíš zasáhli ruský systém S-400.
Ruské vzdušné útoky sice pokračují, ale výše uvedená změna podle Terechova pomohla přinést do města relativní klid. „Pomohlo to,“ řekl starosta na dotaz, zda větší schopnost zasahovat cíle v Rusku ulevila bombardovanému ukrajinskému městu. „Nebyly tam velké údery, jako tomu bylo například v květnu,“ doplnil Terechov.
Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od prvních dnů války, v prvních měsících se ho ruské invazní síly pokoušely neúspěšně dobýt. Ukrajinští vojáci za bleskové ofenzivy v září 2022 vytlačili Rusy z téměř celé Charkovské oblasti, kterou Moskvou vyslané jednotky do té doby částečně okupovaly. V posledních měsících však Rusko zintenzivnilo vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na její metropoli a v květnu obnovilo pozemní ofenzivu na severu regionu a zmocnilo se tam několika vesnic.
Rusové útočí na Charkovskou oblast a její metropoli pomocí dronů, různých typů střel včetně raket ze systémů protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ruské síly používají také k ostřelování pozemních cílů, a v poslední době i s pomocí klouzavých leteckých bomb, které shazují letadla. Zprávy o zraněných nebo zabitých civilistech v poslední době z města přicházely poměrně často. Ke konci května zahynulo podle ukrajinských úřadů 19 lidí při ruském vzdušném útoku, jenž zasáhl charkovský hobbymarket. V posledních dnech ukrajinské úřady informovaly o několika zraněných po ruských útocích klouzavými pumami.
Terechov dnes také zdůraznil, že k ochraně jím spravovaného města je zapotřebí protivzdušná obrana, které má napadená země nedostatek. Spojenci Kyjeva se snaží sehnat další systémy protiletecké obrany, ale dodávky zbrzdily politické spory ve Washingtonu a nedostupnost vhodných zbraní, podotkl Reuters. Další systém protivzdušné obrany Patriot nedávno přislíbilo Ukrajině Německo, zatímco Estonsko dnes oznámilo, že v rámci dalšího balíku vojenské pomoci dodá Kyjevu protiletadlové komplety krátkého doletu Mistral.
Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví. Dnes v Berlíně to v projevu na konferenci o obnově válkou zničené Ukrajiny prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.
„Jako součást našeho humanitárního a rozvojového zapojení na Ukrajině soustředí Česko úsilí na obnovu u frontových linií. Tato podpora by měla být rychlá, měla by být započata okamžitě a měla by řešit nejpalčivější místní potřeby,“ řekl Lipavský v národním poselství, které v Berlíně přednesl.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru s novináři řekl, že vedle zbrojní pomoci může být Česko inspirací tím, že rekonstrukční projekty vede blízko fronty. „Náš přístup a unikátnost je v tom, že věci děláme tak blízko frontové linii, jak jen to jde. Někdy je to 50 kilometrů, 100 kilometrů, jindy jen 15 kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se ničením snaží tyto oblasti vylidnit, ale česká iniciativa zde lidem umožňuje žít. „Zásadním způsobem tak pomáháme tomu, aby Ukrajina přežila jako celek,“ dodal Kopečný.
O třech oblastech, na které se Česko v nezbrojní pomoci zaměřilo, tedy na energetiku, čištění vody a zdravotnictví, hovořil Lipavský i na tiskové konferenci. Na otázku ČTK, zda se chce Praha věnovat ještě nějakému dalšímu sektoru, odpověděl ministr, že je třeba upřednostňovat důležité věci. „Je lepší mít méně priorit, ve kterých dosáhneme lepších výsledků,“ řekl.
V projevu Lipavský ostatní účastníky konference vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Potřebujeme účinně chránit naše rekonstrukční iniciativy, investice a projekty před opakovanými útoky ruské armády. Některá infrastrukturní zařízení, jako jsou elektrárny a transformační stanice, které byly s naší pomocí obnoveny, už byly opět zasaženy a zničeny ruskými střelami a drony,“ řekl šéf české diplomacie. „Ukrajina proto naléhavě potřebuje naši vojenskou podporu, jako jsou protivzdušné systémy, k ochraně lidských životů a kritické infrastruktury,“ dodal.
O prioritě v podobě protivzdušné obrany hovořili na konferenci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř vyzval ostatní země, aby na Ukrajinu dodaly protivzdušné komplety.
Lipavský se dnes na okraj zasedání setkal s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Jednal s ní o budoucím členství země v NATO, integraci do Evropské unie a českém podílu na obnově země. „Účast Ukrajiny na společném trhu EU prospěje i našim podnikatelům,“ dodal.
Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.
„Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, aby mohla odrazit pokračující brutální útok Ruska. Je také v přímém bezpečnostním zájmu Estonska, aby k tomu společně se svými spojenci přispělo,“ uvedl Pevkur.
Další podrobnosti o rozsahu dodávky zbraní neuvedl. „Balíček pomoci jsme sestavili tak, abychom maximalizovali přínos pro Ukrajinu, aniž bychom ohrozili bojovou připravenost estonských ozbrojených sil,“ dodal ministr obrany Estonska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Ukrajina se již více než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi a je do značné míry závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Estonsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny.
Mistral je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním, vyráběný evropským koncernem MBDA. Může být odpalován z lodí, vozidel či vrtulníků, k jeho nasazení ale stačí i dvojice vojáků.
Prigožin se během noci na dnešek a dnes ráno v sérii prohlášení, jejichž pravost nelze podle BBC ověřit, nechal slyšet, že Wagnerovci jsou připraveni i zemřít a zničí kohokoliv, kdo jim bude stát v cestě. Už prý sestřelili vrtulník ruské armády, který na ně zaútočil. Již v pátek šéf Wagnerovců vyzval k odstranění ruského armádního velení, což ruské úřady považují za výzvu k ozbrojenému povstání.
Ruskojazyčná verze BBC během noci napsala, že ruská armáda zablokovala vjezdy do Rostova na Donu. Nezávislý ruský server Meduza zase s odvoláním na místní média uvedl, že ozbrojenci v uniformách obklíčili některé klíčové budovy ve městě, včetně velitelství Jižního vojenského okruhu, zdejší pobočky ministerstva vnitra či tajné služby FSB. Ke komu ozbrojenci patří, není jasné. Podle Prigožina jeho žoldnéři obsadili i letiště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska.
Meduza má však za to, že centrum města, kde jsou tanky, už pravděpodobně obsadili Wagnerovci. Také agentura TASS u popisku svých fotografií z Rostova napsala, že ozbrojenci patří k Wagnerově skupině. Jiné zdroje to ale popírají a tvrdí, že muži mají naopak klíčové budovy před možným útokem žoldnéřů chránit.
Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev vyzval občany, aby zůstali v klidu a neopouštěli své domovy. Později je informoval o rozhodnutí zrušit veškeré víkendové akce, kterých se mělo zúčastnit větší množství lidí. K podobnému kroku mohou přistoupit i úřady ve Voroněžské oblasti, která také leží u hranic s Ukrajinou. Oznámil to zdejší gubernátor Alexandr Gusev, podle něhož musí lidé počítat i s kontrolami aut.
Meduza na svém webu zveřejnila krátké video, na němž je vidět a slyšet střelba ozývající se údajně právě v Rostovské oblasti. Autentičnost záběrů ale server nebyl schopen potvrdit.
Ministerstvo obrany: Je to vzpoura
Postup žoldnéřské Wagnerovy skupiny na jihu Ruska je ozbrojenou vzpourou, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Zároveň vyzvalo muže ze soukromé vojenské společnosti vedené Prigožinem, aby kontaktovali ozbrojené složky, a sdělilo, že těm, kteří se do operací nezapojí, bude garantovat bezpečnost.
„Obracíme se na bojovníky z jednotek Wagnerovy soukromé skupiny. Byli jste lstí nalákáni do Prigožinova zločinného dobrodružství a do účasti na ozbrojené vzpouře. Mnoho z vašich spolubojovníků z několika jednotek už si uvědomilo chybu a požádalo o pomoc, aby byli schopni se bezpečně vrátit na místa svého stálého nasazení,“ citovala z vyjádření ministerstva agentura TASS.
Ruská armáda Prigožina obvinila z toho, že jeho „provokace“ využívá Kyjev, který podle ní koncentruje síly pro ofenzivu ve směru na východoukrajinský Bachmut. Někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu prezidenta Vladimira Putina Michail Chodorkovskij podle BBC vyzval Rusy k podpoře Wagnerovců.
Ruská tajná služba FSB už v pátek slova Prigožina označila za výzvy k občanskému konfliktu, generální prokuratura proti němu zahájila trestní řízení za organizování ozbrojeného povstání. O případu podle agentury TASS v noci na dnešek ruského prezidenta Vladimira Putina zpravil generální prokurátor Igor Krasnov. O situaci je také nepřetržitě informován bezpečnostními složkami.
Wagnerovci ve Voroněži
Žoldnéři z ruské soukromé Wagnerovy skupiny obsadili všechna vojenská stanoviště ve městě Voroněž 500 kilometrů jižně od Moskvy, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Totéž tvrdí i sami wagnerovci, kteří o postupu ve Voroněži informovali na telegramu. Informaci zatím nelze nezávisle ověřit. Korespondent agentury TASS uvádí, že ve městě panuje klid a není v něm vidět žádné vojáky.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev oznámil, že v regionu je uzavřený 300 kilometrů dlouhý úsek dálnice M4, která spojuje Moskvu s jihem Ruska. Vedení oblasti se stejně jako další ruské regiony rozhodlo až do odvolání zrušit veškeré veřejné události, Gusev obyvatelům vzkázal, aby zůstali klidní. „Vojenská zařízení ve Voroněži jsou pod kontrolou soukromé Wagnerovy skupiny. Armáda se přidala na stranu lidu,“ uvedla skupina na svém kanálu na telegramu.
Agentura TASS s odkazem na svého zpravodaje z místa napsala, že ve městě je klid, doprava funguje jako normálně a nikde není vidět vojáky.
