Dopad zkázy Kachovky: Lidé na jihu Ukrajiny jsou bez pitné vody

Autor: ČTK, lig - 
15. června 2023
•
19:32

Po zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr v jižní části Ukrajiny nemají stovky tisíc lidí snadný přístup k pitné vodě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O pitnou vodu přišla většina lidí i ve zhruba sedmitisícové Hrušivce, obci ležící přímo na pravém břehu zničené přehrady. Její obyvatelé novinářům agentury popsali, s čím se potýkají.

Když minulý týden mnoha lidem v obci přestala téct voda z kohoutku, začali ti, kdo mají tu možnost, naplňovat nádrže na vodu. „Já mám čtyři kubické metry. Je to dost na měsíc, ale ne na praní a podobné věci,“ řekl 70letý Oleksandr. Jiná obyvatelka vesnice, 80letá Teťjana chytá dešťovou vodu do sklenic. Pamatuje si přitom ještě na dobu, kdy se před 70 lety díky výstavbě přehrady zavedla pitná voda do hlavních ulic Hrušivky.

Kohoutkovou vodu má nyní 15 procent obyvatel ve vsi. Ostatní se spoléhají na pomoc úřadů. Ve středu vedení města podle oznámení starosty lidem doručilo 2160 lahví pitné vody. V obci ale žije přes 7500 lidí.

Ukrajinská vláda se snaží zajistit v postižených oblastech náhradní zdroje vody i předcházet možným rizikům plynoucím z kontaminované vody. Na zajištění dodávek vody v jižní části země vyčlenila 2,5 miliardy hřiven (přibližně 1,5 miliardy korun).

Opatření zahrnují vyslání čističek vody do oblasti, zřízení center pro distribuci balené vody nebo výstavbu nového potrubí v délce 87 kilometrů. Jeho vybudování by ale podle odborníků mohlo trvat měsíce.

Eavkuace obyvatel ze zatopeného Chersonu je komplikovaná ruským ostřelováním.
Válka na Ukrajině Voda z Kachovky za sebou nechává spoušť, ale také kosti a lebky: Kde se ostatky vzaly?

Vedením měst tak nezbývá než apelovat na obyvatele, kteří už mají za sebou měsíce raketových útoků a výpadků elektřiny, aby začali šetřit vodou. Například Oleksandr Vilkul, zástupce městské správy Kryvého Rihu, uvedl, že město sice zásoby vody má, ale že by mohly rychle dojít. „První možností je, že nebudeme šetřit a po měsíci bude 70 procent města bez vody,“ varoval podle Reuters. „Druhá možnost je, že budeme šetřit a získáme čas na provedení nezbytných prací. Žádné jiné možnosti nejsou. Je velmi důležité, aby všichni snížili spotřebu vody o 40 procent,“ podtrhl Vilkul. Kryvyj Rih, rodné město prezidenta Zelenského, mělo před válkou asi 600.000 obyvatel.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden, což způsobilo na jihu Ukrajiny katastrofální záplavy. Po několika dnech hladina vody v přehradě klesla pod takzvaný mrtvý bod, kdy už nelze odebírat vodu pro obce. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Ještě dlouho se voda do přehrady nevrátí, protože její případná obnova by byla velmi nákladná. Podle dřívějšího komentáře ředitele ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajla Jacjuka by se náklady na obnovu vyšplhaly na miliardy eur. Ukrajina viní Rusko, že přehradu záměrně vyhodilo do povětří. Moskva to popírá a vinu za zničení přehrady svaluje na Ukrajinu.

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu zněly poplašné sirény, uvádějí média. Protivzdušná obrana prý pracovala v Baltijsku.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa