Dopad zkázy Kachovky: Lidé na jihu Ukrajiny jsou bez pitné vody
Po zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr v jižní části Ukrajiny nemají stovky tisíc lidí snadný přístup k pitné vodě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O pitnou vodu přišla většina lidí i ve zhruba sedmitisícové Hrušivce, obci ležící přímo na pravém břehu zničené přehrady. Její obyvatelé novinářům agentury popsali, s čím se potýkají.
Když minulý týden mnoha lidem v obci přestala téct voda z kohoutku, začali ti, kdo mají tu možnost, naplňovat nádrže na vodu. „Já mám čtyři kubické metry. Je to dost na měsíc, ale ne na praní a podobné věci,“ řekl 70letý Oleksandr. Jiná obyvatelka vesnice, 80letá Teťjana chytá dešťovou vodu do sklenic. Pamatuje si přitom ještě na dobu, kdy se před 70 lety díky výstavbě přehrady zavedla pitná voda do hlavních ulic Hrušivky.
Kohoutkovou vodu má nyní 15 procent obyvatel ve vsi. Ostatní se spoléhají na pomoc úřadů. Ve středu vedení města podle oznámení starosty lidem doručilo 2160 lahví pitné vody. V obci ale žije přes 7500 lidí.
Ukrajinská vláda se snaží zajistit v postižených oblastech náhradní zdroje vody i předcházet možným rizikům plynoucím z kontaminované vody. Na zajištění dodávek vody v jižní části země vyčlenila 2,5 miliardy hřiven (přibližně 1,5 miliardy korun).
Opatření zahrnují vyslání čističek vody do oblasti, zřízení center pro distribuci balené vody nebo výstavbu nového potrubí v délce 87 kilometrů. Jeho vybudování by ale podle odborníků mohlo trvat měsíce.
Vedením měst tak nezbývá než apelovat na obyvatele, kteří už mají za sebou měsíce raketových útoků a výpadků elektřiny, aby začali šetřit vodou. Například Oleksandr Vilkul, zástupce městské správy Kryvého Rihu, uvedl, že město sice zásoby vody má, ale že by mohly rychle dojít. „První možností je, že nebudeme šetřit a po měsíci bude 70 procent města bez vody,“ varoval podle Reuters. „Druhá možnost je, že budeme šetřit a získáme čas na provedení nezbytných prací. Žádné jiné možnosti nejsou. Je velmi důležité, aby všichni snížili spotřebu vody o 40 procent,“ podtrhl Vilkul. Kryvyj Rih, rodné město prezidenta Zelenského, mělo před válkou asi 600.000 obyvatel.
Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden, což způsobilo na jihu Ukrajiny katastrofální záplavy. Po několika dnech hladina vody v přehradě klesla pod takzvaný mrtvý bod, kdy už nelze odebírat vodu pro obce. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Ještě dlouho se voda do přehrady nevrátí, protože její případná obnova by byla velmi nákladná. Podle dřívějšího komentáře ředitele ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajla Jacjuka by se náklady na obnovu vyšplhaly na miliardy eur. Ukrajina viní Rusko, že přehradu záměrně vyhodilo do povětří. Moskva to popírá a vinu za zničení přehrady svaluje na Ukrajinu.
Nejmenovaný zdroj obeznámený s plány Bílého domu sdělil serveru Axios, že Spojené státy v první vlně prodají spojencům v NATO zbraně zhruba za deset miliard dolarů (212 miliard korun). Podle Donalda Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Země NATO pak mohou nově nakoupenými zbraněmi ve svých skladech nahradit ty, které pošlou na pomoc Ukrajině, vysvětlil prezident.
Na vyzbrojování Ukrajiny se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl generální tajemník Mark Rutte. „Ti všichni se toho chtějí účastnit. A to je teprve první vlna (dodávek zbraní). Bude jich víc. Takže uděláme to, že v rámci systémů NATO budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, jaké balíky zbraní Ukrajinci potřebují,“ řekl.
Vicepremiérka Julija Svyrydenková má nahradit premiéra Denyse Šmyhala a zlepšit ekonomiku Ukrajiny. Na facebooku napsala, jak toho chce dosáhnout: „Splnit tyto úkoly lze prostřednictvím citelné deregulace, odstraněním jakýchkoliv byrokratických překážek, snížením nekritických veřejných výdajů a duplicitních funkcí státních institucí, ochranou podnikání a plnou koncentrací státních zdrojů na obranu Ukrajiny a obnovu po válečných akcích,“ uvedla a dodala, že návrhy kandidátů na členy vlády oznámí brzy.
„V tuto chvíli známe první obrysy dohody, ale čekáme na upřesnění ze strany Evropské komise,“ uvedl dnes český ministr zemědělství Marek Výborný. Pro Česko jsou podle něj důležité zejména dvě komodity: drůbež a cukr. U nich jsou kvóty přísnější než byly před 5. červnem, což český ministr přivítal. „Zároveň, když se podíváte na data dovozu cukru z Ukrajiny do Evropy za první pololetí nebo první kvartál roku 2025, tak je to dramaticky méně, než tomu bylo v letech 2022, 2023 a 2024. Zdá se tedy, že i situace na trhu se vyvíjí pozitivně a věřím, že se to pozitivně promítne i do situace na trhu s cukrem v České republice,“ dodal Výborný.
Také považuje za pozitivní, že v dohodě o budoucím vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny do Evropské unie, by se měl objevit důraz na zvýšení standardů ukrajinské produkce. Právě to podle něj kritizovali i čeští zemědělci.
