Dopad zkázy Kachovky: Lidé na jihu Ukrajiny jsou bez pitné vody

Autor: ČTK, lig - 
15. června 2023
•
19:32

Po zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr v jižní části Ukrajiny nemají stovky tisíc lidí snadný přístup k pitné vodě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O pitnou vodu přišla většina lidí i ve zhruba sedmitisícové Hrušivce, obci ležící přímo na pravém břehu zničené přehrady. Její obyvatelé novinářům agentury popsali, s čím se potýkají.

Když minulý týden mnoha lidem v obci přestala téct voda z kohoutku, začali ti, kdo mají tu možnost, naplňovat nádrže na vodu. „Já mám čtyři kubické metry. Je to dost na měsíc, ale ne na praní a podobné věci,“ řekl 70letý Oleksandr. Jiná obyvatelka vesnice, 80letá Teťjana chytá dešťovou vodu do sklenic. Pamatuje si přitom ještě na dobu, kdy se před 70 lety díky výstavbě přehrady zavedla pitná voda do hlavních ulic Hrušivky.

Kohoutkovou vodu má nyní 15 procent obyvatel ve vsi. Ostatní se spoléhají na pomoc úřadů. Ve středu vedení města podle oznámení starosty lidem doručilo 2160 lahví pitné vody. V obci ale žije přes 7500 lidí.

Ukrajinská vláda se snaží zajistit v postižených oblastech náhradní zdroje vody i předcházet možným rizikům plynoucím z kontaminované vody. Na zajištění dodávek vody v jižní části země vyčlenila 2,5 miliardy hřiven (přibližně 1,5 miliardy korun).

Opatření zahrnují vyslání čističek vody do oblasti, zřízení center pro distribuci balené vody nebo výstavbu nového potrubí v délce 87 kilometrů. Jeho vybudování by ale podle odborníků mohlo trvat měsíce.

Eavkuace obyvatel ze zatopeného Chersonu je komplikovaná ruským ostřelováním.
Válka na Ukrajině Voda z Kachovky za sebou nechává spoušť, ale také kosti a lebky: Kde se ostatky vzaly?

Vedením měst tak nezbývá než apelovat na obyvatele, kteří už mají za sebou měsíce raketových útoků a výpadků elektřiny, aby začali šetřit vodou. Například Oleksandr Vilkul, zástupce městské správy Kryvého Rihu, uvedl, že město sice zásoby vody má, ale že by mohly rychle dojít. „První možností je, že nebudeme šetřit a po měsíci bude 70 procent města bez vody,“ varoval podle Reuters. „Druhá možnost je, že budeme šetřit a získáme čas na provedení nezbytných prací. Žádné jiné možnosti nejsou. Je velmi důležité, aby všichni snížili spotřebu vody o 40 procent,“ podtrhl Vilkul. Kryvyj Rih, rodné město prezidenta Zelenského, mělo před válkou asi 600.000 obyvatel.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden, což způsobilo na jihu Ukrajiny katastrofální záplavy. Po několika dnech hladina vody v přehradě klesla pod takzvaný mrtvý bod, kdy už nelze odebírat vodu pro obce. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Ještě dlouho se voda do přehrady nevrátí, protože její případná obnova by byla velmi nákladná. Podle dřívějšího komentáře ředitele ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajla Jacjuka by se náklady na obnovu vyšplhaly na miliardy eur. Ukrajina viní Rusko, že přehradu záměrně vyhodilo do povětří. Moskva to popírá a vinu za zničení přehrady svaluje na Ukrajinu.

15:04
Dnes

Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.

Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.

15:18
Dnes

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa