Dopad zkázy Kachovky: Lidé na jihu Ukrajiny jsou bez pitné vody

Autor: ČTK, lig - 
15. června 2023
•
19:32

Po zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr v jižní části Ukrajiny nemají stovky tisíc lidí snadný přístup k pitné vodě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O pitnou vodu přišla většina lidí i ve zhruba sedmitisícové Hrušivce, obci ležící přímo na pravém břehu zničené přehrady. Její obyvatelé novinářům agentury popsali, s čím se potýkají.

Když minulý týden mnoha lidem v obci přestala téct voda z kohoutku, začali ti, kdo mají tu možnost, naplňovat nádrže na vodu. „Já mám čtyři kubické metry. Je to dost na měsíc, ale ne na praní a podobné věci,“ řekl 70letý Oleksandr. Jiná obyvatelka vesnice, 80letá Teťjana chytá dešťovou vodu do sklenic. Pamatuje si přitom ještě na dobu, kdy se před 70 lety díky výstavbě přehrady zavedla pitná voda do hlavních ulic Hrušivky.

Kohoutkovou vodu má nyní 15 procent obyvatel ve vsi. Ostatní se spoléhají na pomoc úřadů. Ve středu vedení města podle oznámení starosty lidem doručilo 2160 lahví pitné vody. V obci ale žije přes 7500 lidí.

Ukrajinská vláda se snaží zajistit v postižených oblastech náhradní zdroje vody i předcházet možným rizikům plynoucím z kontaminované vody. Na zajištění dodávek vody v jižní části země vyčlenila 2,5 miliardy hřiven (přibližně 1,5 miliardy korun).

Opatření zahrnují vyslání čističek vody do oblasti, zřízení center pro distribuci balené vody nebo výstavbu nového potrubí v délce 87 kilometrů. Jeho vybudování by ale podle odborníků mohlo trvat měsíce.

Eavkuace obyvatel ze zatopeného Chersonu je komplikovaná ruským ostřelováním.
Válka na Ukrajině Voda z Kachovky za sebou nechává spoušť, ale také kosti a lebky: Kde se ostatky vzaly?

Vedením měst tak nezbývá než apelovat na obyvatele, kteří už mají za sebou měsíce raketových útoků a výpadků elektřiny, aby začali šetřit vodou. Například Oleksandr Vilkul, zástupce městské správy Kryvého Rihu, uvedl, že město sice zásoby vody má, ale že by mohly rychle dojít. „První možností je, že nebudeme šetřit a po měsíci bude 70 procent města bez vody,“ varoval podle Reuters. „Druhá možnost je, že budeme šetřit a získáme čas na provedení nezbytných prací. Žádné jiné možnosti nejsou. Je velmi důležité, aby všichni snížili spotřebu vody o 40 procent,“ podtrhl Vilkul. Kryvyj Rih, rodné město prezidenta Zelenského, mělo před válkou asi 600.000 obyvatel.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden, což způsobilo na jihu Ukrajiny katastrofální záplavy. Po několika dnech hladina vody v přehradě klesla pod takzvaný mrtvý bod, kdy už nelze odebírat vodu pro obce. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Ještě dlouho se voda do přehrady nevrátí, protože její případná obnova by byla velmi nákladná. Podle dřívějšího komentáře ředitele ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajla Jacjuka by se náklady na obnovu vyšplhaly na miliardy eur. Ukrajina viní Rusko, že přehradu záměrně vyhodilo do povětří. Moskva to popírá a vinu za zničení přehrady svaluje na Ukrajinu.

16:30
Dnes

Prezident Petr Pavel očekává, že ho premiér Andrej Babiš po návratu z jednání koalice ochotných v Berlíně seznámí se závěry rozhovorů s evropskými lídry. Na tiskové konferenci v Bartošovicích uvedl, že spolu o konkrétním postoji před cestou nemluvili.

„Já předpokládám, že mě o tom bude informovat, až se vrátí z tohoto jednání, protože je zřejmé, že oba dva, samozřejmě potom i ministři, bychom měli mluvit jedním jazykem,“ řekl Pavel.

16:27
Dnes

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s partnery jednal o obraně proti ruským dronům a raketám, ochraně energetiky a infrastruktury i diplomatickém úsilí o ukončení války.

„Je důležité, aby dnešní jednání koalice ochotných a bilaterální schůzky s lídry přinesly výsledky. Další podpora je na cestě,“ napsal na síti X. Poděkoval také všem, kteří Ukrajině pomáhají.

16:24
Dnes

Rusko od začátku války proti Ukrajině odložilo dokončení 294 velkých státních staveb za 9,5 bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 382 projektů se podle analýzy serveru The Moscow Times pravděpodobně ani nezačne stavět. Úřady jako hlavní důvod zpoždění nejčastěji uvádějí nedostatek peněz.

Mezi odloženými projekty jsou silnice, mosty, nemocnice, onkologická centra i průmyslové závody. Od začátku války se například posunulo otevření 43 nemocnic. Celková hodnota odložených a ohrožených projektů přesahuje 10,5 bilionu rublů, což podle serveru odpovídá přibližně půlročním ruským výdajům na válku.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa