Příšerné scény svědčí o zuřivosti bojů, během kterých ukrajinské jednotky v posledních dnech dobyly Storoževe a několik dalších vesnic v rámci protiofenzívy na jihu a východě Ukrajiny.
Někteří mrtví ruští vojáci leželi na prašné zemi vedle vraků svých vozidel, když novináři ve středu dorazili do vesnice. Další těla ležela v trávě a na polích v okolí tam, kde byli Rusové zabiti.
Malé vesnické jednopodlažní domky lemující silnici těžce poškodilo ostřelování, jejich střechy buď úplně zmizely, anebo v nich zejí díry. Na kraji silnice ležel opuštěný převrácený kočárek. Ve vesnici panovalo ticho, její obyvatelé odešli, nebo zůstali mimo dohled.
„Před třemi dny jsme osvobodili Storoževe. Můžete sami vidět, jak toho bylo dosaženo. Můžete vidět zničené zařízení. Sláva Ukrajině,“ řekl Reuters ve vsi ukrajinský voják, který uvedl jen své křestní jméno Artem. V pondělí se na internetu objevil snímek zachycující ukrajinské vojáky s žlutomodrou ukrajinskou vlajkou před poničeným domem ve Storoževu. Vesnici obsadily ruské síly v březnu 2022, měsíc po rozpoutání ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinští vojáci uvedli, že při „vyčišťovací operaci“ přišla o život padesátka ruských vojáků, čtyři padli do zajetí. Reuters nebyl s to ověřit počet ruských obětí, přestože mrtvoly stále ležely rozházené po silnici a blízkých polích.
Storoževe patří k obcím u řeky Mokri Jaly, které ukrajinské síly podle Kyjeva osvobodily od zahájení protiofenzívy. Reportéři Reuters v úterý dorazili také do nedaleké vesnice Neskučne, čímž poskytli první nezávislé potvrzení ukrajinského postupu.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
Zobrazit celý online