Experti o zničené přehradě: Opravit ji není možné. A mrazivé varování pro přírodu
Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti. Vyplynulo to z odpovědí odborníků na dotazy ČTK.
„Podle aktuálních záběrů a zpráv lze předpokládat, že přehradu na Kachovce vzhledem k rozsahu poškození nebude možné opravit. Záleží na rozsahu poškození, nicméně nové přehrady a hydroelektrárny jsou nesmírně nákladné. Přehrada na Kachovce tak v důsledku protržení bude z velké části vypuštěna a záplavová vlna zasáhne celou níže položenou oblast toku Dněpru,“ řekl Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Území se pravděpodobně zaplaví v nižší hladině, zato na velké ploše, shodují se odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (FS ČVUT) a PřF UK. Největší problém je podle Ladislava Satrapy, vedoucího katedry hydrotechniky na FS ČVUT, podmáčení okolí. Výrazně ztíží přístup techniky, jak strategické, tak té potřebné na případnou opravu hráze. V nádrži se odhalí břehy.
Zničení přehrady má negativní dopady i na životní prostředí. Vlivem energie vody hrozí masivní eroze v krajině, zejména pak riziko kontaminace půd a spodní vody z látek akumulovaných v sedimentech nádrže za dlouhé období. Záplava významně poškodí i vegetaci, uvedl Langhammer. Miroslav Šobr z PřF UK upozornil na to, že přehrada zadržuje velké množství vody, která zaplaví velké území.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno informovala, že Kachovskou přehradu, která leží v okupované části jižní Ukrajiny, do povětří vyhodily ruské síly. Ruští činitelé z činu naopak obvinili Ukrajince. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel, před povodní varuje také ruská okupační správa. Pokles hladiny podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z přehrady k chlazení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP. Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová. Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci. „Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS. Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu. „V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
