Experti o zničené přehradě: Opravit ji není možné. A mrazivé varování pro přírodu
Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti. Vyplynulo to z odpovědí odborníků na dotazy ČTK.
„Podle aktuálních záběrů a zpráv lze předpokládat, že přehradu na Kachovce vzhledem k rozsahu poškození nebude možné opravit. Záleží na rozsahu poškození, nicméně nové přehrady a hydroelektrárny jsou nesmírně nákladné. Přehrada na Kachovce tak v důsledku protržení bude z velké části vypuštěna a záplavová vlna zasáhne celou níže položenou oblast toku Dněpru,“ řekl Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Území se pravděpodobně zaplaví v nižší hladině, zato na velké ploše, shodují se odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (FS ČVUT) a PřF UK. Největší problém je podle Ladislava Satrapy, vedoucího katedry hydrotechniky na FS ČVUT, podmáčení okolí. Výrazně ztíží přístup techniky, jak strategické, tak té potřebné na případnou opravu hráze. V nádrži se odhalí břehy.
Zničení přehrady má negativní dopady i na životní prostředí. Vlivem energie vody hrozí masivní eroze v krajině, zejména pak riziko kontaminace půd a spodní vody z látek akumulovaných v sedimentech nádrže za dlouhé období. Záplava významně poškodí i vegetaci, uvedl Langhammer. Miroslav Šobr z PřF UK upozornil na to, že přehrada zadržuje velké množství vody, která zaplaví velké území.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno informovala, že Kachovskou přehradu, která leží v okupované části jižní Ukrajiny, do povětří vyhodily ruské síly. Ruští činitelé z činu naopak obvinili Ukrajince. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel, před povodní varuje také ruská okupační správa. Pokles hladiny podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z přehrady k chlazení.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita. Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 136 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské úřady se o případných škodách nezmiňují, zpráva na síti Telegram nicméně hlásí exploze v několika ruských městech, mimo jiné v Taganrogu v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo ohlásilo, že v noci na dnešek vypálilo Rusko na Ukrajinu 72 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M. Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo či jinak neutralizovalo 63 dronů Šáhed, Gerbera a dalších typů, a to na severu, východě a jihu Ukrajiny. O možných škodách, které drony způsobily, ukrajinské úřady neinformovaly.
