Experti o zničené přehradě: Opravit ji není možné. A mrazivé varování pro přírodu
Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti. Vyplynulo to z odpovědí odborníků na dotazy ČTK.
„Podle aktuálních záběrů a zpráv lze předpokládat, že přehradu na Kachovce vzhledem k rozsahu poškození nebude možné opravit. Záleží na rozsahu poškození, nicméně nové přehrady a hydroelektrárny jsou nesmírně nákladné. Přehrada na Kachovce tak v důsledku protržení bude z velké části vypuštěna a záplavová vlna zasáhne celou níže položenou oblast toku Dněpru,“ řekl Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Území se pravděpodobně zaplaví v nižší hladině, zato na velké ploše, shodují se odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (FS ČVUT) a PřF UK. Největší problém je podle Ladislava Satrapy, vedoucího katedry hydrotechniky na FS ČVUT, podmáčení okolí. Výrazně ztíží přístup techniky, jak strategické, tak té potřebné na případnou opravu hráze. V nádrži se odhalí břehy.
Zničení přehrady má negativní dopady i na životní prostředí. Vlivem energie vody hrozí masivní eroze v krajině, zejména pak riziko kontaminace půd a spodní vody z látek akumulovaných v sedimentech nádrže za dlouhé období. Záplava významně poškodí i vegetaci, uvedl Langhammer. Miroslav Šobr z PřF UK upozornil na to, že přehrada zadržuje velké množství vody, která zaplaví velké území.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno informovala, že Kachovskou přehradu, která leží v okupované části jižní Ukrajiny, do povětří vyhodily ruské síly. Ruští činitelé z činu naopak obvinili Ukrajince. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel, před povodní varuje také ruská okupační správa. Pokles hladiny podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z přehrady k chlazení.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun. „Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka. Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun. Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. „Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
