Ukrajinská metropole se v noci z neděle 28. května na pondělí 29. května stala terčem masivního ruského útoku, během něhož na ni Rusko vyslalo desítky dronů a řízené střely. Slavná zpěvačka a modelka Daša Astafjevovová byla zrovna ve svém kyjevském bytě. Ve chvíli, kdy se začaly ozývat exploze, se běžela ukrýt do bezpečí. Kráska strávila noc hrůzy schoulená na chodbě.
Na sociální síť instagram, kde ji sledují statisíce fanoušků, publikovala několik fotografii, jak spí na podlaze. Společnost jí dělal její pejsek. „Přeji peklo každému za*****mu Rusovi a všem, kteří ještě nepochopili, že jsou globální zlo a že jich tady není potřeba!“ napsala k fotkám.
Kráska z Playboye
Daša se proslavila jako dívka Playboye. V roce 2007 se stala Playmate roku ukrajinského vydání a v roce 2009 se stala Playmate měsíce amerického. „Když mi to Hef řekl, plakala jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit,“ popsala chvíle, kdy se dozvěděla zprávu o tom, že bude Playmate 55. výročí magazínu.
Masivní bombardování
V pondělí podniklo další vzdušný úder během dopoledne a útoky pokračovaly i z pondělí na úterý. Invazní síly na ukrajinskou metropoli útočily třetí noc v řadě. Zahynula třiatřicetiletá žena a dalších 13 lidí bylo v metropoli a Kyjevské oblasti zraněno, informoval web Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 29 ze 31 ruských dronů, většinu zlikvidovala u Kyjeva nebo nad metropolí, oznámilo později ukrajinské letectvo.
Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována výšková budova. Na rozdíl od předchozího úderu, kdy Rusko použilo různé typy zbraní, tentokrát udeřilo na Ukrajinu výhradně bezpilotními letouny íránské výroby Šáhed, které útočí stylem kamikadze, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Útok byl podle ní masivní, vedený ve více vlnách, letecký poplach trval několik hodin.
Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat. Po jednání více než čtyř desítek členů koalice v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Ukrajina musí podle Merze dostat silné bezpečnostní garance a koalice ochotných je připravena přispět k zajištění míru.
Maďarsko stáhlo svou námitku proti dalšímu postupu Ukrajiny a Moldavska v jednáních o vstupu do Evropské unie. Budapešť už neblokuje otevření posledních dvou ze šesti vyjednávacích okruhů, informoval server Kyiv Independent.
Okruhy se týkají mimo jiné zemědělství, energetiky a životního prostředí. Jejich formální otevření se očekává v prosinci, předtím jsou ale ještě nutné další schvalovací kroky.
Ruský útok na Kyjev poškodil také rakouské velvyslanectví, potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X. Poškození nizozemské ambasády oznámil už dříve.
„Putin se v Šen-čenu vydával za světového lídra. Ve skutečnosti je to mezinárodní zločinec a terorista,“ napsal Sybiha. Vyjádřil solidaritu s rakouskými diplomaty a vyzval mezinárodní společenství k důrazné reakci na ruské útoky.
Rusko si dnes předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě kvůli nedávnému rozhodnutí Finska zakázat ruským sportovcům vstup do země, dokud neskončí válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS s tím, že ruské ministerstvo zahraničí sdělilo Finsku, že Moskva nová omezení považuje za hrubou diskriminaci na základě státní příslušnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Finsko patří k předním podporovatelům Kyjeva. Kvůli ruské vojenské agresi se Finsko se sousedním Švédskem rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance.
„Dne 19. listopadu si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě Maarit Keitanenovou. Finské straně byl sdělen důrazný protest proti nedávnému rozhodnutí Helsinek zavést nová omezení pro vstup ruských občanů do země, a to včetně sportovců,“ citoval TASS vyjádření ruské diplomacie.
Evropská unie vyloučila osoby žijící v Rusku a organizace se sídlem v Rusku z programu Erasmus+ pro rok 2027. Podle nových pravidel Evropské komise se nebudou moci účastnit studentských ani akademických výměn.
Omezení se vztahuje také na stipendia Erasmus Mundus, která umožňují absolvovat magisterské studium na evropských univerzitách. Rozhodující je místo pobytu, nikoliv občanství. Výjimka se týká ukrajinských občanů žijících na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, uvedl server Novaya Gazeta Europe.
Výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou je v závěrečné fázi příprav a mohla by se uskutečnit v nejbližší době, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Zpravodajské služby obou zemí nyní ověřují seznamy zajatců. Podle dřívějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se výměna mohla týkat 1200 až 1300 zajatců na každé straně, což by znamenalo největší výměnu od začátku války. Informoval o tom server Kyiv Post.
Při rozsáhlém ruském útoku na Kyjev zahynul v Podilské čtvrti osmadvacetiletý muž, informoval server Nexta. Trosky dronů dopadly také do areálu ukrajinského ministerstva zahraničí.
Útok poškodil také katedrálu svatého Vladimíra. Škody podle Nexty utrpěly také kulturní památky v historické rezervaci Starověký Kyjev.
Při ruských útocích na Kyjev byla lehce poškozena budova nizozemského velvyslanectví. Nikdo neutrpěl zranění, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdůrazněji odsoudilo ruské útoky na zahraniční diplomaty,“ napsal Sybiha. Zároveň vyjádřil podporu nizozemským diplomatům a vyzval k důrazné reakci na ruské útoky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že koalice ochotných v Berlíně jedná o další podpoře Ukrajiny. Mezi hlavní témata patří co nejrychlejší poskytnutí 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) od Evropské unie na pokrytí rozpočtových potřeb země.
Jedná se také o posílení protivzdušné obrany, dodávkách protiraketových střel na zimu a vývoji nových obranných prostředků ve spolupráci s Evropou. Podle Zelenského se řeší i diplomatické kroky k dosažení důstojného míru. „Děkuji všem, kteří posilují naši obranu a pracují na ukončení ruské války,“ napsal na síti X.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala rozporná vyjádření vládních politiků k plánovanému prodeji 16 českých letounů L-39 Skyfox Ukrajině. Podle ní nejde o dobrou ekonomickou diplomacii.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) možnost dodávky oznámil při návštěvě Ukrajiny, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se proti ní ohradil a premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o obchod soukromé společnosti Aero Vodochody.
Černochová přesto věří, že si politici spor vyjasní a všech 16 letounů nakonec na Ukrajinu odletí. Stroje by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.
Prezident Petr Pavel očekává, že ho premiér Andrej Babiš po návratu z jednání koalice ochotných v Berlíně seznámí se závěry rozhovorů s evropskými lídry. Na tiskové konferenci v Bartošovicích uvedl, že spolu o konkrétním postoji před cestou nemluvili.
„Já předpokládám, že mě o tom bude informovat, až se vrátí z tohoto jednání, protože je zřejmé, že oba dva, samozřejmě potom i ministři, bychom měli mluvit jedním jazykem,“ řekl Pavel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s partnery jednal o obraně proti ruským dronům a raketám, ochraně energetiky a infrastruktury i diplomatickém úsilí o ukončení války.
„Je důležité, aby dnešní jednání koalice ochotných a bilaterální schůzky s lídry přinesly výsledky. Další podpora je na cestě,“ napsal na síti X. Poděkoval také všem, kteří Ukrajině pomáhají.
Rusko od začátku války proti Ukrajině odložilo dokončení 294 velkých státních staveb za 9,5 bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 382 projektů se podle analýzy serveru The Moscow Times pravděpodobně ani nezačne stavět. Úřady jako hlavní důvod zpoždění nejčastěji uvádějí nedostatek peněz.
Mezi odloženými projekty jsou silnice, mosty, nemocnice, onkologická centra i průmyslové závody. Od začátku války se například posunulo otevření 43 nemocnic. Celková hodnota odložených a ohrožených projektů přesahuje 10,5 bilionu rublů, což podle serveru odpovídá přibližně půlročním ruským výdajům na válku.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu by mohly vést k dalšímu poklesu těžby ropy v Rusku, upozorňují analytici oslovení agenturou Reuters. Dronové údery podle agentury od konce října snížily objem zpracování ropy v ruských rafineriích až o 45 procent.
Přestože ruská těžba v říjnu podle Mezinárodní agentury pro energii vzrostla na 8,73 milionu barelů denně, analytici varují, že oživení nemusí vydržet. Další omezení ruské produkce by navíc mohlo zhoršit situaci na světovém trhu s ropou, který už ovlivňují výpadky dodávek z Íránu a problémy na námořních trasách.
Americký zmocněnec Jared Kushner označil dnešní jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem za velmi produktivní. Společně se Stevem Witkoffem německé představitele informovali o rozhovorech prezidenta Donalda Trumpa v Číně a nejnovějším vývoji mírových snah na Ukrajině.
USA podle Kushnera nadále koordinují svůj postup s Německem, Ukrajinou a dalšími evropskými partnery a připravují další kolo jednání o ukončení války.
Při ruských útocích na Ukrajinu v říjnu zahynulo 372 civilistů a dalších 1981 utrpělo zranění. Podle údajů OSN, na které upozornil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, se celkový počet civilních obětí a zraněných meziročně zvýšil o 95 procent.
Lubinec upozornil, že Rusko nadále útočí na civilisty a kritickou infrastrukturu. Podle něj se snaží připravit Ukrajince před příchodem zimy o elektřinu, teplo a vodu. Vyzval proto mezinárodní společenství k důraznějším krokům na ochranu civilního obyvatelstva.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Ukrajině tvrdou odvetou za útoky na Krymský most. Podle něj jsou po těchto úderech vyloučené dohody o zastavení útoků na ukrajinskou energetiku. „Předpokládám, že naše odvetné kroky budou mnohem bolestivější,“ prohlásil na tiskové konferenci v Číně.
Na Krymském mostě se mezitím podařilo obnovit železniční dopravu na jedné ze dvou kolejí, oznámilo ruské ministerstvo dopravy. Ukrajinská strana uvedla, že při nočním útoku zasáhla železniční část mostu střelami Neptun.
V Berlíně začalo jednání koalice ochotných, kterého se účastní zástupci čtyř desítek zemí a delegace EU a NATO. Dorazil také český premiér Andrej Babiš.
Hlavními tématy budou podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho možnosti dosažení míru na Ukrajině a zajištění její podpory do té doby. Rutte zároveň uvedl, že nemá obavy z dnešní schůzky prezidentů USA, Ruska a Číny. „Je důležité, že se lídři setkávají. Je to normální,“ řekl.
Finský prezident Alexander Stubb a litevský prezident Gitanas Nauséda před jednáním upozornili, že Ukrajinu čeká těžká zima.
Ruská armáda zasáhla obytný dům v Izjumu na východě Ukrajiny. Zraněno bylo 14 lidí, včetně čtyř dětí, uvedl šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při ukrajinském dronovém útoku na ruský Kursk utrpělo zranění 11 lidí, oznámil gubernátor Alexandr Chinštejn. Drony poškodily mimo jiné školu, zdravotnické zařízení a obytné domy. Záchranáři z trosek jednoho z domů vyprostili dvanáctiletého chlapce.
Polský premiér Donald Tusk se ostře vymezil vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Reagoval přitom na vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa k šéfovi Kremlu.
„I kdyby Trump považoval Putina za svého přítele, neznamená to, že přítel mého přítele je také mým přítelem,“ prohlásil Tusk.
„Putin není náš přítel a nikdy jím nebude,“ zdůraznil polský premiér.
Zobrazit celý online