Lukašenko už zase „toká“ s Putinem: Rusko už prý zahájilo přesun jaderných zbraní do Běloruska
Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.
Lukašenko doplnil, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. „Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko.
Až dosud Rusko své jaderné zbraně uchovávalo jen na vlastním území či na svých plavidlech a letounech. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Rusko jaderné zbraně Bělorusku nepředá, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller dnes řekl, že Washington „ostře odsoudil“ souhlas Běloruska s tím, aby Rusko na jeho území rozmístilo nestrategické jaderné zbraně. USA nicméně nevidí důvod k úpravám své vlastní jaderné doktríny. Uvedl také, že podle Spojených států nic nenasvědčuje tomu, že se Rusko chystá jadernou zbraň použít.
Běloruský vůdce se dnes na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě vyslovil pro zrušení všech překážek a omezení, aby tak ze spolku Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska mohla vzniknout „plnohodnotná hospodářská unie“. Na Bělorusko podle pozorovatelů doléhají sankce uvalené Západem v odvetě za porušování lidských práv a za podporu ruské agrese proti Ukrajině.
„Prioritním úkolem pro nás všechny zůstává vytvoření plnocenného ekonomického svazu. Všichni zaznamenávají pokrok v tomto směru, ale setrvávám u dřívějšího stanoviska: žádné překážky, žádná omezení nesmějí vůbec být! To je základní princip budování našeho svazu a tohoto cíle musíme dosáhnout v nejbližší době!“ řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.
Lukašenko připustil, že poměrně dobře funguje společný trh státních a veřejných zakázek. Další rozvoj ale podle něj vyžaduje, aby co nejdříve byly uzavřeny dohody o vzájemném uznávání bankovních záruk a také přijata pravidla pro vzájemné uznávání elektronického podpisu. Ekonomiku by podle běloruského vůdce také příznivě ovlivnilo zrušení všech omezení ohledně přístupu k zakázkám státních společností.
EAHU by podle Lukašenka měla vypracovat vlastní opatření reagující na hrozby vyplývající ze změn klimatu, a to i proto, že hrozí, že Evropská unie nevpustí na svůj trh zboží, které nebude pokládat za „čisté“. „Musíme plánovaně směřovat k ekonomice, ve kterému bude převládat výroba a technologie s nízkou úrovní emisí skleníkových plynů,“ řekl.
Pro odstranění obchodních bariér se v úvodním proslovu v Kremlu vyslovil také ruský prezident Vladimir Putin.
Podle Putinova mluvčího se během summitu mají k vůdcům „pětky“ členských zemí EAHU přidat také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prostřednictvím videospojení také prezidenti Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Putina na summitu čekají podle tiskové služby Kremlu bilaterální schůzky s účastníky. Podle Putinova mluvčího se také plánuje, že se Putin nejprve setká odděleně s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a pak by mělo následovat třístranné jednání.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
