9°C
Lukašenko už zase „toká“ s Putinem: Rusko už prý zahájilo přesun jaderných zbraní do Běloruska
Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.
Lukašenko doplnil, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. „Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko.
Až dosud Rusko své jaderné zbraně uchovávalo jen na vlastním území či na svých plavidlech a letounech. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Rusko jaderné zbraně Bělorusku nepředá, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller dnes řekl, že Washington „ostře odsoudil“ souhlas Běloruska s tím, aby Rusko na jeho území rozmístilo nestrategické jaderné zbraně. USA nicméně nevidí důvod k úpravám své vlastní jaderné doktríny. Uvedl také, že podle Spojených států nic nenasvědčuje tomu, že se Rusko chystá jadernou zbraň použít.
Běloruský vůdce se dnes na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě vyslovil pro zrušení všech překážek a omezení, aby tak ze spolku Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska mohla vzniknout „plnohodnotná hospodářská unie“. Na Bělorusko podle pozorovatelů doléhají sankce uvalené Západem v odvetě za porušování lidských práv a za podporu ruské agrese proti Ukrajině.
„Prioritním úkolem pro nás všechny zůstává vytvoření plnocenného ekonomického svazu. Všichni zaznamenávají pokrok v tomto směru, ale setrvávám u dřívějšího stanoviska: žádné překážky, žádná omezení nesmějí vůbec být! To je základní princip budování našeho svazu a tohoto cíle musíme dosáhnout v nejbližší době!“ řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.
Lukašenko připustil, že poměrně dobře funguje společný trh státních a veřejných zakázek. Další rozvoj ale podle něj vyžaduje, aby co nejdříve byly uzavřeny dohody o vzájemném uznávání bankovních záruk a také přijata pravidla pro vzájemné uznávání elektronického podpisu. Ekonomiku by podle běloruského vůdce také příznivě ovlivnilo zrušení všech omezení ohledně přístupu k zakázkám státních společností.
EAHU by podle Lukašenka měla vypracovat vlastní opatření reagující na hrozby vyplývající ze změn klimatu, a to i proto, že hrozí, že Evropská unie nevpustí na svůj trh zboží, které nebude pokládat za „čisté“. „Musíme plánovaně směřovat k ekonomice, ve kterému bude převládat výroba a technologie s nízkou úrovní emisí skleníkových plynů,“ řekl.
Pro odstranění obchodních bariér se v úvodním proslovu v Kremlu vyslovil také ruský prezident Vladimir Putin.
Podle Putinova mluvčího se během summitu mají k vůdcům „pětky“ členských zemí EAHU přidat také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prostřednictvím videospojení také prezidenti Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Putina na summitu čekají podle tiskové služby Kremlu bilaterální schůzky s účastníky. Podle Putinova mluvčího se také plánuje, že se Putin nejprve setká odděleně s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a pak by mělo následovat třístranné jednání.
12:44
Dnes
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Témata:
Související
