Zoufalý Putin láká zahraniční rekruty: Za vojenskou službu ruské občanství!
Víc než rok už trvá válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko v únoru loňského roku. Okupanti ve válce utrpěli značné ztráty. Ruský prezident je proto připraven cizincům, kteří jsou ochotni vstoupit do armády, nabídnout ruské občanství!
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý 16. května podepsal nový dekret, který zjednodušuje proces získání ruského občanství pro cizince. Nicméně na občanství ve zjednodušeném procesu mají nárok pouze ti, kteří jsou ochotni vstoupit do vojenské služby.
Dobrovolníci z jiných zemí, kteří si ve službě odslouží nejméně rok, mohou zažádat pro sebe a pro své blízké o ruské občanství. To dostanou, aniž by museli nejdříve žádat o povolení k pobytu.
Jak uvádí televizní společnost CNN, jedná se úpravu předešlého dekretu, který Putin podepsal v září loňského roku. V jeho původním znění stálo, že si cizinci musí odsloužit alespoň rok vojenské služby a navíc se alespoň po dobu šesti měsíců musí aktivně zapojit do bojů za Rusko.
Boje o Bachmut pokračují
Jak uvedl ve svém hlášení ukrajinský generální štáb, Rusko se nadále soustřeďuje na města Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka na východě Ukrajiny. Odehrálo se tam 36 bojových střetů. Epicentrem současných bojů zůstávají Bachmut a Marjinka.
Rusko pravděpodobně zakazuje vysoce postaveným úředníkům, aby odstoupili ze svých postů, když pokračuje „speciální vojenská operace“, což je oficiální ruský termín pro válku na Ukrajině. Opatření se nejspíš vztahují minimálně na regionální vůdce, bezpečnostní představitele a osoby z prezidentské administrativy. Ve své analýze to uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
