Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyrazil na každoroční vojenskou přehlídku u příležitosti oslav Dne vítězství, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945. Vystoupil také s projevem. Putin ocenil účast vůdců dalších postsovětských zemí, převážně středoasijských. Západ se snaží zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva - a v tom je příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid, prohlásil Putin, zatímco Rusové dál útočí na Ukrajinu.
Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že se za ně celá země modlí.
V projevu, který pronesl na tradiční vojenské přehlídce v Moskvě k výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Putin v projevu vinu za rozpoutání války opět vložil na Západ.
„Jsme hrdi na účastníky speciální vojenské operace. Na všechny, kdo bojují v první linii, kdo pod palbou zásobují frontu, zachraňují raněné. Není teď nic důležitějšího než váš boj. Na vás teď spočívá bezpečnost země, na vás závisí budoucnost naší státnosti a lidu. Se ctí plníte svou povinnost, bojujete za Rusko,“ zdůraznil ruský prezident.
Za „speciální vojenskou operaci“ Moskva označuje válku proti Ukrajině, která dnes pokračuje 440. dnem.
„Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele Donbasu, zajistíme naši bezpečnost,“ ujistil Putin. Obvinil Západ, že se snaží ovládat jiné země a zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva - a v tom podle Putina tkví příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury TASS uvedl, že přehlídky se účastní více než 10 000 vojáků a více než 120 kusů vojenské techniky.
Během přehlídky se objevil na scéně dle komentátorů na twitteru jediný tank - T-34. Chybělo i ruské letectvo, pokračující v bombardování Ukrajiny.
Letecká část přehlídky byla zrušena, uvedl TASS s tím, že zrušení této tradiční části přehlídky nebylo oficiálně oznámeno, ale už generálních zkoušek v dubnu a v květnu se letadla a vrtulníky neúčastnily.
Letecká přehlídka se nekonala ani loni, ale to úřady vysvětlily údajně nepříznivým počasím. Pozorovatelé za důvod spíše pokládali nasazení letectva na Ukrajině. Dnes bylo v Moskvě během přehlídky slunečno.
„Putin na přehlídce pronesl projev, ve kterém nezazněla ani jediná nová myšlenka - a všechny staré zněly stejně jako dříve,“ napsal v komentáři server Meduza, který působí v lotyšském exilu.
I podle komentáře britské stanice BBC byla hlavní myšlenka Putinova projevu „naprosto předvídatelná“ - a sice šlo o paralelu mezi někdejším sovětským bojem proti nacismu a nynějším válčením Ruska na Ukrajině. Vcelku se Putinův letošní projev nelišil od loňského, kdy obvinil Západ a NATO z toho, že učinily konflikt na Ukrajině nevyhnutelným.
Ruská státní televize Rossija 24 letošní přehlídku charakterizovala jako součást ruského odporu proti údajným snahám o přehodnocení výsledků druhé světové války, čehož známkou je podle moderátorky také „boj s neonacismem“ na Ukrajině. Přehlídky se podle televize účastnilo i 530 účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině.
Putin ocenil také přítomnost vůdců dalších postsovětských zemí - převážně středoasijských - na přehlídce, která je druhým rokem ve stínu ruské invaze na Ukrajinu.
Putin přišel z Kremlu na tribunu na Rudém náměstí v doprovodu prezidentů Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, Sadyra Žaparova, Imomaliho Rachmona, Serdara Berdymuhamedova, Šavkata Mirzijojeva a také arménského premiéra Nikola Pašinjana a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Vedle prezidenta se na tribuně nacházel Gennadij Zajcev, kterého TASS označil za „legendu“ sovětských a ruských tajných služeb, a po druhé straně osmadevadesátiletý Jurij Dvojkin, který se za druhé světové války na západní Ukrajině podílel na zničení odboje ukrajinských nacionalistů.
Přehlídka se konala za přísných bezpečnostních opatření, která byla přijata také v návaznosti na dronové útoky na Kreml z minulého týdne, z nichž ruští představitelé obvinili Ukrajinu a označili je za pokus Kyjeva zabít Putina.
Ukrajina to odmítla. Škody po nedávných útocích připisovaných Ukrajině v poslední době utrpěla také řada dalších objektů kritické infrastruktury v Rusku.
Úřady v Moskvě zakázaly používání dronů a začaly rušit signál GPS, což vedlo ke komplikacím například při jízdě taxíkem. Policistům byly narychlo rozdány dalekohledy, aby jimi mohli včas odhalit přilétávající drony.
„Počet diváků na průvodu na Rudém náměstí v Moskvě byl mnohem menší než rok předtím. Ale počet policistů a ruských gard v centru města je velmi vysoký. Byli spatřeni i lovci dronů,“ uvedl na twitteru bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko.
V nejméně šesti ruských oblastech byly letošní oslavy zcela zrušeny kvůli obavám, že by se mohly stát terčem ukrajinských útoků. Zrušena byla letos také tradiční součást oslav Dne vítězství, pochod Nesmrtelného pluku. Při něm lidé nesou portréty svých příbuzných, veteránů z druhé světové války.
Oslavy výročí porážky nacismu přicházejí v době pokračujících ruských ztrát ve válce na Ukrajině, která trvá již 15. měsícem, a také před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou, jejímž cílem má být osvobození Ruskem okupovaných území Ukrajiny.
Den vítězství je klíčovým výročím pro Putina, který často připomíná bojového ducha a oběti, které pomohly Sovětskému svazu porazit nacistické Německo ve druhé světové válce. Snaží se tím v Rusech podnítit pocit vlastenectví, a to zejména poté, co loni v únoru zahájil takzvanou zvláštní vojenskou operaci na Ukrajině s cílem zbavit sousední zemi nacismu.
Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože v době, kdy nacistické Německo 8. května podepsalo kapitulaci, bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu již po půlnoci, tedy 9. května.
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
22°C
