Ukrajinskými bojišti se šíří „superbakterie“: Vědci se začínají bát
Tam, kde denně umírají stovky vojáků, se rodí nový neviditelný nepřítel. Ukrajinskými bojišti se šíří bakterie a postupně nabírají na síle. Již si vytvořily odolnost vůči antibiotikům a skrze raněné se dostaly do nemocnic. Na problém nedávno upozornili němečtí lékaři.
„Raněným je kvůli nedostatku zdravotnického materiálu poskytována neadekvátní léčba. Pacienti pak v těchto podmínkách tráví řadu týdnů, či dokonce měsíců,“ cituje El País Marii Virginiu Dos Santosovou, specialistku z univerzity Charité-Berlin. Jako další podobné instituce i tato pomáhá na ukrajinské frontě zajišťovat lékařskou péči.
Němečtí vědci již u čtrnácti případů analyzovali multirezistentní infekci. Lékaři nebezpečné bakterie objevili v kostech a měkkých tkáních. Zkoumaní pacienti byli poraněni kulkami nebo výbuchem granátu či bomby. Výsledky expertům nahánějí hrůzu.
Lékaři totiž zjistili, že většina bakterií je imunní vůči běžně používaným antibiotikům. Konkrétně z dvaceti pěti vzorků bylo 72 % rezistentních na širokospektrální karbapenemy a novější antibiotika Ceftazidim/avibactam i Ceftolozan/tazobaktam, která se používají až ve chvíli, když infekce neustupuje při léčbě jinými antibiotiky. Pro svou odolnost se těmto patogenům říká „superbakterie“.
Ze čtrnácti pozorovaných pacientů bylo již deset propuštěno. Nyní je však čeká dlouhodobá rehabilitace, aby znovu získali pohyblivost končetin postižených válečným zraněním a následnými infekcemi. Zbývající čtyři pacienti se stále léčí; u dvou se dokonce objevily nové akutní infekce.
Zjištění německých lékařů se shodují se studiemi provedenými v jiných konfliktních zónách, například v Iráku, kde bylo již dříve zjištěno, že válečné podmínky – vysoký počet zraněných a omezené zdroje na jejich léčbu – vedly k vysoké míře bakteriální rezistence vůči antimikrobiálním látkám. Tato skutečnost má negativní dopad na globální zdraví daleko přesahující hranice bojišť.
Bakteriální rezistence vůči antibiotikům dnes na celém světě zabíjí více lidí než HIV/AIDS a malárie dohromady a odhaduje se, že do roku 2050 bude kvůli superbakteriím umírat 12 milionů lidí ročně.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
