Krvavé boje o Bachmut. „Rusům dochází pára,“ tvrdí velitel. Protiofenziva je na spadnutí
Ruské armádě údajně pomalu dochází síly, zatímco Ukrajina připravuje další protiofenzivu. Ačkoli se okupantům po měsících bojů o východoukrajinský Bachmut podařilo nabýt menších územních zisků, stejně jako loni u Kyjeva selhali v obklíčení města. Ukrajinští vojáci mezitím dle záznamů geolokace osvobodili území u vesnice Ivanivske pouhých šest kilometrů na západ od Bachmutu. „Rusům dochází pára, brzy toho využijeme,“ říká plukovník Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinský velitel Syrskyj na sociální síti Telegram potvrdil plánovanou jarní protiofenzivu. K té má dojít v souvislosti s postupným vyčerpáním ruských sil, které dosud zapojily všechny své mobilizované vojáky, a to téměř bez úspěchu. „Ztrácí znatelnou sílu a dochází jim pára,“ konstatoval Syrskyj na Telegramu. „Této příležitosti velmi brzy využijeme tak, jako jsme jí využili v Kyjevě, Charkově, Balakliji a Kupjansku.“
Z analýz amerického Institutu pro studium války (ISW) vyplývá, že Rusové dosud poslali na Ukrajinu všech 300 tisíc povolaných mužů, kteří se v návaznosti na povolávací rozkazy připojili k armádě v rozmezí mezi loňským zářím a říjnem. „Pokud 300 tisíc ruských vojáků Rusku nedokázalo dát rozhodující převahu na Ukrajině, je vysoce nepravděpodobné, že by zapojení dalších sil v rámci budoucích mobilizací letos přineslo výrazně odlišný výsledek,“ uvedl ISW.
„Ukrajina je proto v dobré pozici pro převzetí iniciativy a spuštění protiofenzivy v kritických sektorech současné první linie,“ doplnil institut ve svém vyjádření. Na analýzu upozornil server Aljazeera.
Britské ministerstvo obrany ve své svodce napsalo, že ruský útok na Bachmut se z velké části zastavil. „Je to pravděpodobně především důsledkem krajního vyčerpání ruských sil. Ukrajina při své obraně rovněž utrpěla velké ztráty,“ uvedlo ministerstvo obrany v Londýně. Ke zhoršení situace z pohledu Ruska zřejmě přispělo také napětí, které v současnosti panuje mezi regulérní armádou a žoldnéřskou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou, míní Londýn.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že Rusko zřejmě nyní upře svou operační pozornost na Avdijivku jižně od Bachmutu a také na severní sektor mezi městy Kreminna a Svatove. „To naznačuje celkový návrat k defenzivnějšímu operačnímu pojetí po nepřesvědčivých výsledcích pokusů o vedení všeobecné ofenzívy od ledna 2023,“ dodalo ministerstvo.
Rusové se připravují na boj o Krym
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v pátek uvedl, že se Rusko připravuje na boje o Krymský poloostrov, což dle něj naznačuje, že ruské armádní velení pochybuje o schopnostech federace získat další ukrajinská území. „Je tam asi 90 bojových letadel, 60 bojových vrtulníků,“ popisoval s odkazem na krymské základny Skibickyj. „Vytvořili obrannou skupinu, která zodpovídá za posílení obranných pozic. Na území poloostrova se připravují na defenzivní akce.“
Jiný nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky dále uvedl, že si ruské jednotky „vybraly ty nejnebezpečnější oblasti, kde by mohlo dojít k výsadkům válečného loďstva, a teď tam připravují defenzivní linie“.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři.
Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
