Na Ukrajině byl těžce zraněn Čech: Jeho stav neumožňuje převoz domů, vzkázalo ministerstvo
V bojích na Ukrajině byl vážně zraněn český dobrovolník, který je zde nasazen jako medik. „Jeho prognóza je nejistá, může to dopadnout jakkoli. Nyní intenzivně pracujeme na tom, abychom ho mohli převézt do České republiky,“ řekl pro ČT jeden z mluvčích spolku Phoenix, který na Ukrajině pomáhá. České ministerstvo zahraničí v neděli dopoledne uvedlo, že aktuální zdravotní stav zraněného jeho převoz do vlasti neumožňuje.
Český dobrovolník pomáhal při evakuaci zraněných, když došlo k zásahu dělostřelectvem, popsal situaci mluvčí organizace Phoenix s křestním jménem Ondřej. „Byl zasažen šrapnelem. Byla mu poskytnuta okamžitá pomoc, ale poranění jsou velmi vážná,“ řekl pro Českou televizi.
„Jeden z našich statečných mediků-dobrovolníků byl na Donbase zasažen šrapnelem. Momentálně je jeho stav stabilizovaný, ale situace je vážná a nelze předjímat další vývoj. Děláme vše, co je v našich silách, aby se mohl brzy vrátit do vlasti. S ohledem na citlivost situace nebudeme o jeho stavu do odvolání poskytovat další informace,“ uvedl na twitteru skupiny Phoenix jeden z jeho členů.
České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s blízkými zraněného dobrovolníka. „Jeho aktuální zdravotní stav neumožňuje převoz do ČR. Podrobnosti sdělovat nebudeme,“ sdělil ČTK mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.
Podle pana Ondřeje se jedná o velmi váženého a důležitého člena skupiny Phoenix. „Za poslední výjezd on sám zachránil přes 25 lidí,“ uvedl.
Spolek Phoenix podle svých slov působí na Ukrajině od začátku války, přímo fyzicky od dubna 2022. Jedná se o skupinu dobrovolníků, kteří poskytují materiální a zdravotní pomoc v bojích i v boji poškozených oblastech.
„V projektu Phoenix se věnujeme pomoci v oblastech konfliktu již rok a s každou misí naši dobrovolníci riskují zranění, nebo i život. Jsme si plně vědomi rizik, ale i toho, jak je naše pomoc potřebná. Chceme vám touto cestou poděkovat za slova podpory a zároveň prosíme o respektování soukromí v této těžké situaci. Ačkoliv v plameni, Phoenix létá dál…,“ stojí v prohlášení jednoho z členů spolku na twitteru.
O Donbas se bojuje už od roku 2014, kdy po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propukla na východě Ukrajiny válka s proruskými separatisty podporovanými Moskvou. Loni v únoru na Ukrajinu vtrhla ruská armáda, separatistické jednotky bojují po jejím boku.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
