Putinův muž o vlásek unikl smrti? Oligarcha Malofejev měl prý pod autem bombu
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zmařila atentát na Západem sankcionovaného ruského oligarchu Konstantina Malofejeva, jenž financuje například nacionalistický televizní kanál Cargrad. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury. Z údajného pokusu o bombový útok na Malofejeva viní FSB člověka, jenž je podle ní napojen na ukrajinské zpravodajské služby. Tvrzení FSB nebylo možné nezávisle ověřit a ukrajinští představitelé se k obviněním nevyjádřili, podotkl server The Moscow Times.
„Teroristický čin měl být proveden odpálením improvizovaného výbušného zařízení připevněného pod Malofejevovým autem,“ uvedla FSB podle agentury Interfax. Agentura RIA Novosti píše, že útok měl být proveden podobným způsobem jako v případě Darji Duginové. Devětadvacetiletá dcera ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina zemřela loni 21. srpna při explozi auta nedaleko Moskvy. Moskva obvinila z její smrti Ukrajinu, Kyjev podíl na výbuchu popřel.
RIA Novosti dnes v souvislosti s údajným chystaným atentátem na Malovejeva zveřejnila video, na němž je vidět neznámý muž, který během dne umisťuje cosi pod zaparkovaný automobil. Na dalších záběrech je vidět automobil zřejmě v nějakém parkovišti a robot, který demontuje z auta určitý objekt.
Za strůjce atentátu na Malofejeva ruské agentury s odvoláním na FSB označují zakladatele Ruského dobrovolnického sboru a ruského občana Denise Kapustina, známého také jako Denis Nikitin, jenž je podle nich pod kontrolou ukrajinské tajné služby SBU. The Moscow Times píše, že Ruský dobrovolnický sbor je krajně pravicové uskupení sídlící na Ukrajině, které se minulý týden přihlásilo k odpovědnosti za vpád do ruské příhraniční Brjanské oblasti. Podle AP se jedná o obskurní skupinu ruských nacionalistů, jejichž status a cíle nejsou jasné.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ukrajinské úřady účast na útoku v Brjanské oblasti popřely. Kyjev odmítl, že by Ruský dobrovolnický sbor přímo podporoval, zatímco Moskva incident využila k posílení svého tvrzení, že NATO vede zástupnou válku prostřednictvím krajně pravicových „teroristů“, napsal před několika dny list Financial Times.
Osmačtyřicetiletý Malofejev, jenž patří mezi podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina, je od roku 2014 na sankčním seznamu Spojených států, Evropské unie a Kanady, které ho viní ze spoluúčasti na tehdejší ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a z podněcování ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Oligarcha tato obvinění odmítá. USA podle stanice CNN loni zabavily peníze na jeho americkém účtu. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland v únoru oznámil, že USA zabavený Malofejevův majetek předají Kyjevu na obnovu ruskou invazí zničené země.
