Česko získá německé tanky Leopardy kvůli Ukrajině později? Černochová: Nejednalo se o tom
O možnosti, aby Česko souhlasilo ve prospěch Ukrajiny se zpožděním dodávek tanků Leopard z Německa do ČR, se nikdy nejednalo a Německo nic takového nenavrhuje. ČTK to dnes prostřednictvím své mluvčí sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). O údajné variantě, podle které by Německo ještě letos mohlo dodat na Ukrajinu více tanků Leopard v případě, že by Česko a Slovensko odsouhlasily pozdější příjezd slíbených tanků z Německa, ve středu informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Podle FAZ je německý zbrojní průmysl schopen ještě letos připravit pro Ukrajinu až 15 tanků Leopard 2, dodávky by mohly začít od podzimu. Pokud by rozhodnutí o dodávkách přišlo už nyní, společnosti Rheinmetall a Krauss-Maffei Wegmann, které tanky Leopard 2 vyrábějí, by mohly od třetího čtvrtletí expedovat jeden tank týdně.
Výrazně urychlit případné dodávky pro Ukrajinu by mohly podle FAZ Česko a Slovensko, kterým Německo darovalo tanky Leopard 2 náhradou za to, že tyto země předaly Kyjevu zbrojní techniku ze sovětské éry. Česko loni v prosinci převzalo první z tanků Leopard, celkem pak obdrží 14 starších bojových tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Také Slovensko loni v prosinci převzalo první z 15 tanků Leopard 2A4.
O scénáři, kdy by Česko se Slovenskem dostaly tanky až v roce 2024, se v Německu podle FAZ nyní uvažuje. „S takovým přerozdělením by však musely vlády v Praze a Bratislavě souhlasit,“ poznamenal deník. Kladný postoj obou zemí by podle FAZ znamenal dalších 29 tanků Leopard 2 pro Ukrajinu v letošním roce.
„O ničem takovém se nikdy nejednalo a německá strana nám ani nic takového nenavrhuje,“ uvedla Černochová. ČTK její vyjádření poskytla mluvčí úřadu Simona Cigánková.
„Rozumíme potřebě podpořit Ukrajinu těžkou technikou. O možnostech diskutujeme se spojenci, zatím ovšem bez konkrétních detailů, o kterých bychom mohli informovat,“ napsala ve středu ČTK mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková.
Ochotu předat Ukrajině své tanky Leopardy už ohlásily Polsko a Finsko, musí s tím ale souhlasit Německo. To je proto pod sílícím tlakem, aby souhlas vydalo. Spolkový kancléř Olaf Scholz předání tanků podle informací deníku Süddeutsche Zeitung podmiňuje tím, že USA poskytnout Ukrajině tanky Abrams. Tento typ ale Spojené státy nepovažují kvůli údržbě a provozu za vhodný pro ukrajinské síly.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno. Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině. „Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X. Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury. V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“. „Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec. Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině. Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. „Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
