Velký balík pomoci Ukrajincům: Německo pošle Patrioty a bojové vozy Marder, USA obrněnce Bradley
Spojené státy poskytnou Ukrajině dalších 2,85 miliardy dolarů (asi 65 miliard korun) ve vojenské pomoci. Její součástí budou i obrněná vozidla Bradley. Ve společném prohlášení o tom dnes informovaly USA a Německo po telefonátu amerického prezidenta Joea Bidena a německého kancléře Olafa Scholze, píše agentura Reuters. Jde o zatím největší balík vojenské pomoci USA pro Ukrajinu.
USA poskytnou Ukrajině desítky vozidel Bradley. Jde o ozbrojené pásové bojové vozidlo americké výroby, které může sloužit jako obrněný transportér pro přepravu vojáků na bojiště. Pojme zhruba deset lidí a je lehčí a obratnější než tank.
Balík pomoci bude podle zdrojů AP obsahovat také terénní vozidla Humvee, vozidla typu MRAP, schopná odolávat minám, a velký počet střel a další munice.
Německo poskytne Ukrajině bojová vozidla pěchoty Marder a baterii protivzdušné ochrany Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl minulý měsíc na návštěvě Washingtonu a setkal se s Bidenem, po západních zemích opakovaně žádal podporu v podobě pokročilejších zbraňových systémů a techniky.
USA od začátku ruské plnohodnotné invaze Ukrajině poskytly bezpečnostní pomoc už za více než 21 miliard dolarů (474 miliard korun) a postupně jí dodávají čím dál komplexnější zbraně.
Na začátku války Američané napadené zemi poslali protiletadlové střely Stinger, které se odpalují z ramene, nebo protitankové střely Javelin. Později jí dodali raketomety HIMARS a mobilní raketové systémy země-vzduch NASAMS. Nedávno USA přislíbily také systémy Patriot.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
