Západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sice nevedly k dramatickému ekonomickému kolapsu, jaký někteří předpovídali - ale i tak mají dalekosáhlé následky. Rusko je nyní zemí, proti které je uvaleno největší množství sankcí na světě, a nedostatek zboží, omezený přístup ke službám a další restrikce mění každodenní život často překvapivými způsoby - od změněných receptů na sladkosti a pomalejší internet, až po uzavřená krematoria a nižší počet autobusů, napsal zpravodajský server The Moscow Times.
Zavřená krematoria, pomalý internet a vylidněné budovy: Nečekané dopady sankcí na Putinovo Rusko
1.Změněné recepty na sladkosti
Ředitel továrny na sladkosti ve městě Perm na Urale v říjnu řekl, že podnik - jeden z největších v oblasti - musel změnit recepty na některé ze svých produktů poté, co západní sankce zastavily dovoz klíčových ingrediencí.
„Existují přísady, které v Rusku jednoduše nemůžeme vypěstovat. Nerostou tu například kakaové boby,“ řekl Boris Švajcer v rozhovoru s místním médiem 59.ru. „Získat mnoho surovin začalo být problematické,“ dodal. Továrna se navíc musela poohlédnout po novém vybavení, když s ní přestali spolupracovat dodavatelé z Itálie, Německa a Británie.
2.Pomalý mobilní internet
Rychlost mobilního internetu LTE v Rusku klesla o průměrně 0,6 megabitu za vteřinu v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Vyplývá to z březnové studie, kterou vydala ruská analytická agentura Telecom Daily. Očekává se, že se problémy s rychlostí internetu ještě zhorší, protože po odchodu evropských telekomunikačních gigantů včetně firem Nokia a Ericsson bude těžší modernizovat ruské sítě.
3.Uzavřená krematoria
Cenami ověnčené krematorium ve městě Voroněž na jihozápadě země muselo tento měsíc zastavit provoz, když se rozbila jeho jediná kremační komora vyrobená v České republice. Není jasné, jestli bude možné krematorium opět otevřít kvůli zákazu EU vyvážet do Ruska technologicky vyspělé zboží.
Ruští odborníci a zástupci českého poskytovatele kremačního zařízení, firmy Tabo-CS, pracují na opravě kremační pece, ale nevědí, jak dlouho to potrvá, napsal voroněžský zpravodajský server De Facto. Podle něj je vybavení české firmy používáno v desítkách dalších měst po celém Rusku včetně Petrohradu a Novosibirsku.
4.Méně autobusů
Místní dopravci v 84 ruských městech letos zrušili až 200 autobusových a trolejbusových linek, uvádí průzkum společnosti Simetra. Jedním z důvodů je sankcemi narušený dodavatelský řetězec, což má dopad na ruské výrobce vozidel.
Například ruská vagonka TVSZ (Tichvinskij vagonostroitelnyj zavod) v Leningradské oblasti musela během léta na dva měsíce zastavit výrobu, protože jí došla kuličková ložiska vyráběná v USA, která jsou pro výrobní proces nezbytná.
5.Odklon od nových občanských průkazů
Už nejméně od roku 2013 plánují ruské úřady nahradit stávající systém průkazů totožnosti digitálními občanskými průkazy. Testovací zavedení nových plastových kartiček se mělo letos spustit v několika ruských oblastech. Ale západní sankce si vynutily odložení tohoto projektu na neurčito - mimo jiné proto, že Rusko nedokáže vyrobit dostatek čipů a plastu na nové dokumenty, napsal v červnu server Forbes Russia.
6.Prázdné budovy
Počet volných prostor v ruských kancelářských budovách a nákupních centrech stále roste kvůli odchodu zahraničních obchodních firem. Podle údajů realitní poradenské společnosti NF Group, o kterých informoval ruský ekonomický deník Kommersant na začátku tohoto měsíce, se odhaduje, že podíl volných ploch v nákupních centrech v hlavním městě Moskvě dosáhne do konce roku 17 procent a 12 procent kancelářských budov v Moskvě bude do konce roku prázdných, uvedl zástupce poradenské společnosti CORE.XP, kterého citoval Kommersant.
7.Špatně vycvičení piloti
Poté, co turecký národní dopravce Turkish Airlines zakázal ruským pilotům používat svá tréninková zařízení pro simulaci letu, mají piloti leteckých společností v Rusku méně možností pro výcvik. Zákaz byl zřejmě vydán kvůli obavám Turkish Airlines, že se stanou obětí sekundárních sankcí ze strany Agentury EU pro bezpečnost letectví.
Podle odborníků, které začátkem tohoto roku oslovil zpravodajský server The Insider, je rozhodnutí Turecka dost významné vzhledem k tomu, že ne všechny typy zařízení pro výcvik pomocí letové simulace jsou v Rusku nebo spřátelených partnerských státech snadno dostupné.
Kompletní online
15:024. 10. 2025Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
14:104. 10. 2025Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
13:224. 10. 2025Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Video Češi zdraví z Ukrajiny.Video se připravuje ...- Související
Témata:
