Šokující svědectví z Mariupolu. U zbídačeného města odhalili 10 tisíc nových hrobů
Na pohřebištích v jihoukrajinském městě Mariupol a jeho okolí přibylo nejméně 10.300 nových hrobů, napsala agentura AP s odkazem na analýzy satelitních snímků od začátku března až do prosince. Většina hrobů se nachází na masovém pohřebišti v obci Staryj Krym.
Analytici AP zkoumali a měřili prostor, o který byl hřbitov rozšířen. Spočítali, že se nové hroby nyní nacházejí na ploše více než 51.500 metrů čtverečních. Odborníci následně vyhodnotili záběry z dronů a videozáznamy. Ty ukázaly, že Rusové používali těžkou techniku k tomu, aby vykopali dlouhé příkopy, které poté zasypali. Hroby byly na záběrech viditelné jako hliněné valy, někdy s dřevěnými kříži se jménem a datem, většinou ale s ručně napsanými čísly na malých cedulích. Několik hrobů bylo označeno více než jedním číslem, což by mohlo naznačovat, že v nich jsou uloženy více než jedny lidské ostatky.
Z videozáznamů se podařilo spočítat počet hrobů v určitých částech hřbitova a podle odhadů se průměrně každý hrob nacházel na šesti metrech čtverečních. Analytici následně aplikovali tento výpočet na celý prostor, kde byly vykopány nové hroby. Stejný výpočet použili i při odhadu počtu hrobů na nedalekých pohřebištích v obcích Manhuš a Vynohradne.
Jak agentura AP dodala, tři forenzní experti, kteří mají z minulosti zkušenosti s vyšetřováním válečných zločinů v masových hrobech, analýzu označili za spolehlivou. Tedy s přihlédnutím k tomu, jaké informace jsou k dispozici, a v souvislosti s nemožností přístupu k hrobům. Roland Wessing, který pomáhal s vykopáváním masových hrobů v Bosně, Chorvatsku a Iráku, nicméně upozornil, že počet hrobů nemusí nutně odpovídat počtu zabitých Ukrajinců.
Analýza nedokázala určit, jak lidé zemřeli. V jiných masových hrobech na Ukrajině se nicméně často nacházely více než jedny lidské ostatky. A mnoho těl vykazovalo známky násilné smrti. Oběti měly zranění způsobená výbušninami, střelnými zbraněmi nebo měly svázané ruce.
Přístavní město Mariupol Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města.
Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích v Mariupolu bylo zabito nejméně 25.000 lidí, dalších 5000 až 7000 zahynulo v troskách domů při bombardování. Před válkou žilo v Mariupolu téměř 500.000 lidí.
Obrazem: Jednání mezi Vladimirem Putinem, americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátním paláci Kremlu v Moskvě.
Putin činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval na poslední výroky ruského prezidenta šéf ukrajinské diplomacie Sybiha.
„Putin už druhý den po sobě prohlašuje, že neplánuje ukončit válku. Včera prohlásil, že je připraven bojovat celou zimu. Dnes ohrožuje námořní přístavy a svobodu plavby,“ píše na síti X. „A tyto hrozby směřují v první řadě na Odesu, o které prezident Trump mluvil s velkou vřelostí. Rusko musí ukončit krveprolití, které samo začalo. Pokud se tak nestane a Putin znovu plivne světu do tváře, musí nést následky.
„Rusko musí přestat plýtvat časem světa, který musí být časem míru. Plně podporujeme veškeré spravedlivé úsilí, které může přinést spravedlivý mír. Týmy Ukrajiny a Spojených států spolu s našimi evropskými partnery hodně pracovaly a dosáhly významného pokroku. Nyní je čas donutit zdroj války v Moskvě, aby ji ukončil,“ doplnil.
V Kremlu podle agentur začala schůzka Putina s americkým zmocněncem Witkoffem a Trumpovým zetěm Kushnerem; jednají o ukončení války na Ukrajině.
