Šokující svědectví z Mariupolu. U zbídačeného města odhalili 10 tisíc nových hrobů
Na pohřebištích v jihoukrajinském městě Mariupol a jeho okolí přibylo nejméně 10.300 nových hrobů, napsala agentura AP s odkazem na analýzy satelitních snímků od začátku března až do prosince. Většina hrobů se nachází na masovém pohřebišti v obci Staryj Krym.
Analytici AP zkoumali a měřili prostor, o který byl hřbitov rozšířen. Spočítali, že se nové hroby nyní nacházejí na ploše více než 51.500 metrů čtverečních. Odborníci následně vyhodnotili záběry z dronů a videozáznamy. Ty ukázaly, že Rusové používali těžkou techniku k tomu, aby vykopali dlouhé příkopy, které poté zasypali. Hroby byly na záběrech viditelné jako hliněné valy, někdy s dřevěnými kříži se jménem a datem, většinou ale s ručně napsanými čísly na malých cedulích. Několik hrobů bylo označeno více než jedním číslem, což by mohlo naznačovat, že v nich jsou uloženy více než jedny lidské ostatky.
Z videozáznamů se podařilo spočítat počet hrobů v určitých částech hřbitova a podle odhadů se průměrně každý hrob nacházel na šesti metrech čtverečních. Analytici následně aplikovali tento výpočet na celý prostor, kde byly vykopány nové hroby. Stejný výpočet použili i při odhadu počtu hrobů na nedalekých pohřebištích v obcích Manhuš a Vynohradne.
Jak agentura AP dodala, tři forenzní experti, kteří mají z minulosti zkušenosti s vyšetřováním válečných zločinů v masových hrobech, analýzu označili za spolehlivou. Tedy s přihlédnutím k tomu, jaké informace jsou k dispozici, a v souvislosti s nemožností přístupu k hrobům. Roland Wessing, který pomáhal s vykopáváním masových hrobů v Bosně, Chorvatsku a Iráku, nicméně upozornil, že počet hrobů nemusí nutně odpovídat počtu zabitých Ukrajinců.
Analýza nedokázala určit, jak lidé zemřeli. V jiných masových hrobech na Ukrajině se nicméně často nacházely více než jedny lidské ostatky. A mnoho těl vykazovalo známky násilné smrti. Oběti měly zranění způsobená výbušninami, střelnými zbraněmi nebo měly svázané ruce.
Přístavní město Mariupol Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města.
Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích v Mariupolu bylo zabito nejméně 25.000 lidí, dalších 5000 až 7000 zahynulo v troskách domů při bombardování. Před válkou žilo v Mariupolu téměř 500.000 lidí.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
