Lukašenko s Putinem po boku: „Jsme spoluagresoři, nejškodlivější lidé na této planetě!“
Záchvat sebereflexe, nebo naprostý cynismus? Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko předstoupil před novináře , kterým sdělil, že s Vladimirem Putinem jsou nejškodlivější, nejtoxičtější lidé planety - jen mají spor o to, kdo z nich je horší. Putinova návštěva v Minsku však vzbudila pozornost nejen kvůli tomu. A ruský prezident Bělorusům sliboval, že jejich zemi nepohltí...
„Víte, my dva jsme spoluagresoři, nejškodlivější a nejtoxičtější lidé na této planetě. Máme jen jeden spor - kdo je víc? Vladimir Vladimirovič říká, že já. A já už si začínám myslet, že on,“ uvedl Alexandr Lukašenko na tiskovce s Putinem po boku.
Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.
Rakety v pozoru
Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu.
Podle tvrzení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata už ovšem Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.
Bělorusko přitom uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil také Lukašenko na společné tiskové konferenci s Putinem v Minsku.
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Podle dnešního Putinova vystoupení na konferenci v Minsku hodlají obě země v praxi společných manévrů pokračovat.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy,“ sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí také možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů, uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.
Načrtnutá vojenská a ekonomická spolupráce obou zemí ale neznamená, že se Rusko snaží Bělorusko „pohltit“, upozornil Putin. Uvedl, že tyto „fámy“ jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit „integrační proces“ obou zemí. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko se bez Ruska nedokáže obejít. „Buďme upřímní. Jsme schopni sami bez Ruska ochránit svoji nezávislost a suverenitu? Nejsme,“ uvedl.
Ruský vůdce se vydal na návštěvu do Běloruska poprvé od června 2019. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov popřel spekulace, že účelem dnešní Putinovy cesty je přesvědčit Bělorusko k přímé účasti v konfliktu na Ukrajině. Novináři pozvaní na tiskovou konferenci se ale Lukašenka a Putina na válku na Ukrajině nedotazovali.
Namísto toho se například zajímali, zda by Putin pogratuloval svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, kdyby při nedělním finále mistrovství světa ve fotbale bývala zvítězila nikoli Argentina, ale Francie. Macron je s Putinem v telefonickém kontaktu a v minulosti byl kritizován za svůj poměrně vstřícný postoj k ruskému lídrovi.
Jednání v Minsku se účastnil také například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten ke schůzce sdělil, že Putin a Lukašenko potvrdili kurz obou zemí směřující k posílení nezávislosti Ruská, Běloruska i jejich svazového soustátí.
