Ukrajinští vojáci už cvičí v Česku. „Aby efektivně bránili své území a suverenitu,“ vzkazuje armáda
Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Armáda později na twitteru uvedla, že cílem výcviku je, aby ukrajinské ozbrojené síly byly schopné vést samostatně bojové operace a efektivně bránily své území. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.
„Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení,“ uvedl Řehka.
Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. „Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR,“ řekl.
Armáda později zveřejnila několik fotografií z výcviku. „Na Libavé trénujeme ukrajinské vojáky. Cílem je, aby ozbrojené síly Ukrajiny byly schopné samostatně vést bojové operace a efektivně bránily své území a suverenitu. Je to celoevropské úsilí pod hlavičkou asistenční mise EU. Děláme to taky pro naši obranu,“ uvedla na twitteru.
Sněmovna i Senát tento týden postupně souhlasily s návrhem, že v Česku bude moci do konce příštího roku cvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Výcvik se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů.
Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.
