Ukrajinští vojáci už cvičí v Česku. „Aby efektivně bránili své území a suverenitu,“ vzkazuje armáda
Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Armáda později na twitteru uvedla, že cílem výcviku je, aby ukrajinské ozbrojené síly byly schopné vést samostatně bojové operace a efektivně bránily své území. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.
„Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení,“ uvedl Řehka.
Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. „Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR,“ řekl.
Armáda později zveřejnila několik fotografií z výcviku. „Na Libavé trénujeme ukrajinské vojáky. Cílem je, aby ozbrojené síly Ukrajiny byly schopné samostatně vést bojové operace a efektivně bránily své území a suverenitu. Je to celoevropské úsilí pod hlavičkou asistenční mise EU. Děláme to taky pro naši obranu,“ uvedla na twitteru.
Sněmovna i Senát tento týden postupně souhlasily s návrhem, že v Česku bude moci do konce příštího roku cvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Výcvik se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.
EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.
„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.
Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.
„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.
Vzhledem k rostoucí inflaci Rusko uprostřed obav z reakcí veřejnosti zakročuje proti producentům potravin.
Ruští státní zástupci vyšetřovali v první polovině roku 2025 více než 400 případů rostoucích spotřebitelských cen a vydali varování více než 5 000 společnostem, uvedl 8. září ruský generální prokurátor Igor Krasnov podle provládního serveru RBC.
„Brambory, vejce, mléko a máslo zdražují... Ale někteří bezohlední výrobci, dodavatelé nebo prodejci si tímto způsobem dovolují profitovat,“ dodal. Infomuje o tom Kyiv Independent.
Sankce nepřinesly žádný účinek, Rusko důsledně směřuje k dosažení svých cílů. „Sankce jsou agendou, kterou v popředí podporuje kyjevský režim a evropské země. Dělají vše pro to, aby vtáhly Washington do své orbity a tyto sankce zavedly,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku kremelského reportéra Alexandra Junaševa ohledně postoje Moskvy k Trumpovým hrozbám zavedení nových sankcí proti Rusku. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Neomezený počet sankcí, které byly proti naší zemi zavedeny, neměl žádný účinek. Ukázaly se jako naprosto zbytečné, pokud jde o vyvíjení tlaku na Rusko. Rusko důsledně směřuje k dosažení stanovených cílů,“ vysvětlil Peskov.
Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů.
Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.
