Zakrvavené balíčky i zvířecí oči: „Teroristé neuspějí,“ vzkazuje po balíčcích ve 12 zemích Kuleba
Výhrůžky dostali v posledních dnech ukrajinští diplomaté ve dvanácti zemích. Na facebooku o tom informoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého se ale Ukrajinci nezaleknou. V pátek Kyjev uvedl, že jeho zastupitelské úřady v zahraničí, včetně Česka, obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči.
„Dosud máme 18 případů výhrůžek ve 12 zemích: Pokus o teroristický útok ve Španělsku, balíčky se zvrácenými hrozbami ve formě vytržených zvířecích očí v Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Chorvatsku, Itálii, Rakousku, Česku, Vatikánu a Francii, zprávy o bombě v Kazachstánu a také podezřelý dopis v USA,“ uvedl Kuleba po pátečním krizovém jednání s ukrajinskými diplomaty.
Podle ministra chtějí pachatelé, které označuje za teroristy, ukrajinské diplomaty ve světě zastrašit a „podkopat důležitou diplomatickou práci na dodávkách zbraní, energetického zařízení a na izolaci Ruska“.
Ukrajinská velvyslanectví a konzuláty podle ministra zahraničí zvýšily po vlně výhrůžek bezpečnostní opatření. Kyjev podle něj rovněž spolupracuje s úřady hostitelských zemí i ukrajinskou tajnou službou SBU na odhalení pachatelů. „Teroristé neuspějí,“ dodal Kuleba.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko v pátek informoval, že ukrajinská velvyslanectví a konzuláty v několika zemích, včetně Česka, obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči. Česká policie uvedla, že na ukrajinské velvyslanectví v Praze a konzulát v Brně dorazily balíčky s živočišnou tkání.
Ve Španělsku už dříve přišly dopisové bomby například premiérovi Pedru Sánchezovi, na americké a ukrajinské velvyslanectví, leteckou základnu nebo do firmy v Zaragoze, která vyrábí raketové odpalovací systémy, ruční granáty či zařízení pro noční vidění. Španělské úřady věc vyšetřují jako terorismus.
List El Mundo dnes napsal, že podle španělské policie bylo všech šest dopisních bomb odhalených v posledních dnech odesláno z města Valladolid na severu země.
Odesílatele se ale zatím identifikovat nepodařilo. V pěti případech nebyl nikdo zraněn, lehké zranění utrpěl pouze ve středu zaměstnanec ukrajinské ambasády, když bez kontroly otevřel zásilku pro velvyslance Serhije Pohorelceva. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se k této zprávě nemůže vyjádřit.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
