Zakrvavené balíčky i zvířecí oči: „Teroristé neuspějí,“ vzkazuje po balíčcích ve 12 zemích Kuleba
Výhrůžky dostali v posledních dnech ukrajinští diplomaté ve dvanácti zemích. Na facebooku o tom informoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého se ale Ukrajinci nezaleknou. V pátek Kyjev uvedl, že jeho zastupitelské úřady v zahraničí, včetně Česka, obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči.
„Dosud máme 18 případů výhrůžek ve 12 zemích: Pokus o teroristický útok ve Španělsku, balíčky se zvrácenými hrozbami ve formě vytržených zvířecích očí v Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Chorvatsku, Itálii, Rakousku, Česku, Vatikánu a Francii, zprávy o bombě v Kazachstánu a také podezřelý dopis v USA,“ uvedl Kuleba po pátečním krizovém jednání s ukrajinskými diplomaty.
Podle ministra chtějí pachatelé, které označuje za teroristy, ukrajinské diplomaty ve světě zastrašit a „podkopat důležitou diplomatickou práci na dodávkách zbraní, energetického zařízení a na izolaci Ruska“.
Ukrajinská velvyslanectví a konzuláty podle ministra zahraničí zvýšily po vlně výhrůžek bezpečnostní opatření. Kyjev podle něj rovněž spolupracuje s úřady hostitelských zemí i ukrajinskou tajnou službou SBU na odhalení pachatelů. „Teroristé neuspějí,“ dodal Kuleba.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko v pátek informoval, že ukrajinská velvyslanectví a konzuláty v několika zemích, včetně Česka, obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči. Česká policie uvedla, že na ukrajinské velvyslanectví v Praze a konzulát v Brně dorazily balíčky s živočišnou tkání.
Ve Španělsku už dříve přišly dopisové bomby například premiérovi Pedru Sánchezovi, na americké a ukrajinské velvyslanectví, leteckou základnu nebo do firmy v Zaragoze, která vyrábí raketové odpalovací systémy, ruční granáty či zařízení pro noční vidění. Španělské úřady věc vyšetřují jako terorismus.
List El Mundo dnes napsal, že podle španělské policie bylo všech šest dopisních bomb odhalených v posledních dnech odesláno z města Valladolid na severu země.
Odesílatele se ale zatím identifikovat nepodařilo. V pěti případech nebyl nikdo zraněn, lehké zranění utrpěl pouze ve středu zaměstnanec ukrajinské ambasády, když bez kontroly otevřel zásilku pro velvyslance Serhije Pohorelceva. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se k této zprávě nemůže vyjádřit.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
