Ukrajina bez elektřiny: Otravy oxidem uhelnatým, operace s čelovkami a kancelář v metru
Kvůli dlouhým výpadkům elektřiny začali lidé na Ukrajině masově používat generátory a plynové spotřebiče. Při špatném použití to ale nedopadá dobře. V kyjevské Bobrycji už zemřel na otravu oxidem uhelnatým muž, jeho manželka se v nemocnici uzdravila. V Hostomelu se nebezpečné látky nadýchala babička, její syn a dvě vnučky. Jejich stav byl vážný. A v Prikarpatsku ve sklepě našli muže, který se otrávil výfukovými plyny z elektrického generátoru.
Ukrajinské weby se předhání v radách, jak si doma provizorně zatopit nebo ohřát jídlo. „Vyrobte si domácí ohřívač z plechovky a alkoholu,“ vyzývá jeden z nápadů. Další článek radí, které svíčky hoří nejdéle a jak prodloužit jejich životnost. To znamená dát ji do chladu, aby ztuhla a ubývala pomaleji a nenechat ji hořet v průvanu.
„Voda, kterou plánujete ohřát a nalít třeba do láhve, by měla být co nejvíce osolená. Tím pádem mnohem lépe udrží teplo,“ radí další server. Přidává pobídku, ať si lidé zaizolují stěny nebo i podlahu pod matracemi folií. U oken je tohle „třetí okno“ samozřejmostí.
Ukrajina se po ruských útocích na energetickou infrastrukturu halí do tmy a chladu. „Několik dní jsem neměla žádné topení, světlo ani vodu,“ popsala novinářka Elizaveta Surnačevová pro Meduzu. Rázem se ocitli v ledové i digitální poušti. Lidé s plynovým topením a solidaritou otevírají dveře návštěvám, které míří za zahřátím.
Ti, kteří si nestaví vlastní vařiče, používají kempingové plynové hořáky. Lidé s přístupem na dvůr rozdělávají grily. V obchodech je sice jídlo, kvůli nefungujícím terminálům se ale při platbách přechází na hotovost. Supermarkety potřebují víc elektřiny k osvětlení, a tak se do nich lidé někdy nedostanou.
„Nákupní centra fungují, lidé tam jsou, osvětlení však chybí. Všichni chodí s baterkami,“ popsal Ukrajinec Kirill.
Za snímky s frontami stojí hrozba ostřelování a nedostatku proudu, kdy si lidé snaží udělat zásoby. Stejně tak je potřeba si vyprat, nabít elektroniku nebo uklidit, než zase vypadne proud.
Muž z oblasti poblíž Kyjeva má se ženou tříměsíční miminko. Během pár hodin, kdy mezi odstávkami všechno funguje, musí stihnout uvařit, pracovat i vykoupat dítě. Lednici nemohou používat kvůli výpadkům naplno a doma tak nemají nic, co by se rychle kazilo. Jídlo připravují denně a ukládají ho za okno. Nenabijí si ani elektromobil, který tak nemohou používat.
Nefunkční semafory a práce z metra
Doma další Ukrajinci snaží nepoužívat výtahy, každou chvíli se totiž mohou zaseknout. Pro všechny případy v nich mají připravené nejnutnější věci jako voda, jídlo či hračka pro dítě. Situace je vyostřená v nemocnicích, došlo i na otevřenou operaci srdce dítěte za pomoci čelovek.
Když lidé ve tmě uklouznou a něco si zlomí, sotva si bez spojení zavolají sanitku. A i kdyby se dostali do nemocnice, neudělají jim rentgen, když nejde elektřina. K nehodám přitom dochází také na silnicích, když nefungují semafory a vidění znesnadňuje hustá mlha. A do toho má spousta lidí několikatýdenní kašel a rýmu.
Signál mizí často, lidé se nedovolají blízkým a komplikuje jim to práci třeba přes internet. „Pracuju na dálku v americké pojišťovně do jedné hodiny ráno kyjevského času. Platí mě od hodiny. Nejdřív jsem hledala místa, kde bych mohla pracovat, v 11 večer ale začíná zákaz vycházení a já nedokončila směny. V týmu jsou jen dva Ukrajinci, zbytek lidé z Tádžikistánu nebo Kazachstánu, kteří tyto problémy nemají,“ popsala Alevtina.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
Podle ní je jen otázkou času, kdy ji vyhodí.
Někteří lidé si pořídili nabíjecí stanice, přirovnat je lze k velkým powerbankám, ze kterých si mohou právě počítač nabít. Mnoho Kyjevanů obývá po večerech pasáže metra, buď z něj posílají zprávy nebo mailují. Dosáhnou tam totiž na signál a internet. Jiní vysedávají na benzínkách nebo v kavárnách, pokud se tam mohou připojit a dobít si zařízení.
A jak fungují „stanice nezlomnosti“? Jde o místa, kam si lidé mohou chodit zahřát a nabít si mobily. Zároveň tam ale mají také možnost dokoupit si základní potřeby a dát si horký čaj. Teplou vodu si někdy odnáší v termoskách, aby jim vystačila i na doma. V Kyjevě je takových stanic několik stovek, jsou umístěné v mateřských školkách a také právě na čerpacích stanicích.
