Cherson je sice svobodný, Rusové zde však nadále zabíjejí: Při ostřelování zemřelo již 32 civilistů
Od osvobození jihoukrajinského města Cherson před dvěma týdny zahynulo v Chersonské oblasti v důsledku ruského ostřelování nejméně 32 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila ukrajinská policie.
Ruské síly dokončily stahování z Chersonu 11. listopadu po téměř devítiměsíční okupaci. Nyní zaujímají pozice na východním břehu řeky Dněpr, odkud pravidelně město ostřelují. „Každodenní ruské ostřelování ničí město a zabíjí mírumilovné místní občany. Celkem Rusko zabilo v Chersonské oblasti od deokupace 32 civilistů,“ napsal na facebooku šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
„Mnoho lidí se evakuuje, aby vyhledali útočiště v klidnějších regionech země. Ale mnoho obyvatel zůstává ve svých domovech a my jim musíme zajistit maximální možnou bezpečnost,“ dodal.
Podle prezidentské kanceláře byly dnes v Chersonu poprvé od osvobození obnoveny dodávky elektřiny.
Klymenko uvedl, že vyšetřovatelé v Chersonské oblasti zaznamenali 578 „válečných zločinů“ spáchaných ruskými vojáky a jejich spojenci. Moskva opakovaně odmítla, že by její armáda páchala násilí na civilistech.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
