Investigativci: Kreml počítá, že na Ukrajině padne třetina mobilizovaných. To je 100 tisíc mužů
Kreml počítá, že do léta ztratí v bojích na Ukrajině až třetinu z asi 300.000 mužů, které letos na podzim mobilizoval, uvedl dnes ruský investigativní web Važnyje istorii. Ruské vedení se touto prognózou neznepokojuje - padlé a raněné mobilizované nahradí v mezičase vycvičenými vojáky základní služby, napsal také web. Odvolal se přitom na své dva nejmenované zdroje, z nichž jeden je blízký ruské tajné službě FSB a druhý generálnímu štábu ruské armády.
Rusko koncem září vyhlásilo částečnou mobilizaci s tím, že do zbraně má být povoláno asi 300.000 záložníků. Mnozí z mobilizovaných byli vysláni na frontu bez výcviku, připomněl investigativní server.
„Plán je asi takovýhle - zatím získat čas a stabilizovat frontu s pomocí mobilizovaných. A se vším začít znova na jaře,“ sdělil portálu jeden z jeho zdrojů. Ruské politické i armádní velení podle něj chápe, že takovýto plán povede k velkým ztrátám. „Během jara příštího roku mohou ztráty, tedy mrtví a ranění, podle jedné z prognóz dosahovat okolo 100.000. Ale nikoho to neznepokojuje. Zamění je branci,“ sdělil stejný zdroj.
Ruské ministerstvo obrany plánuje podle druhého zdroje serveru do jara vycvičit k bojům na Ukrajině 120.000 branců. Právě kvůli plánu vyslat je na Ukrajinu jako náhradu za padlé a raněné mobilizované ruský prezident Vladimir Putin stále nevydal nařízení o ukončení částečné mobilizace.
„Nynější úkol je upevnit frontovou linii. Kvůli nedostatku lidí jsme někdy neměli vojáky na druhé obranné linii. Na některých místech v ní byly mezery dlouhé až 20 kilometrů,“ sdělil tento zdroj.
Putin se také podle zjištění investigativního serveru nevzdává cíle dobýt Kyjev. Nehledě na řadu bolestivých dílčích proher na frontě i těžké ztráty ruské armády je odhodlán válčit několik let.
Válka na Ukrajině trvá už devět měsíců. Podle jiného šetření webu Važnyje istorii přišlo Rusko od února ve válce na Ukrajině už o více než 90.000 vojáků. O podobném počtu hovořil začátkem tohoto měsíce také nejvýše postavený americký generál Mark Milley, podle něhož ve válce na Ukrajině zemřelo nebo bylo raněno více než 100.000 příslušníků ruské armády.
Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen třikrát, naposledy na konci září v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku tamní ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
