Západ se snaží vyvolat další světovou válku, bouří Medveděv. Čína nabádá po výbuchu rakety v Polsku ke klidu
Raketa, která v úterý zasáhla Polsko, je snahou Západu posunout se k další světové válce. Prohlásil to dnes bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, kterého citovala agentura Reuters. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO.
„Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.
Polský prezident Andrzej Duda dříve uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo raketu odpálil.
Střela v úterý zasáhla ves Przewodów asi šest kilometrů od ukrajinské hranice a zabila dvě osoby. Tři nejmenovaní američtí činitelé agentuře AP řekli, že podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu ukrajinské ozbrojené síly ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu.
Čína nabádá ke klidu a umírněnosti
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo po úterním výbuchu rakety na východě Polska všechny zainteresované strany ke klidu a umírněnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčí ministerstva Mao Ninga.
„Za současné situace by všechny zainteresované strany měly zachovat klid a umírněnost s cílem vyhnout se stupňování napětí,“ řekla na dnešní tiskové konferenci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
