Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.
„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.
Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.
Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák chce dnes na jednání v Bruselu opět upozornit na problémy, které řeší Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Situace se podle něj nevyvíjí úplně dobře a je potřeba řešit dlouhodobé financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze.
„Je pravda, že situace kolem Rádia Svobodná Evropa se vyvíjí a nevyvíjí se úplně dobře,“ řekl Dvořák českým novinářům. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová minulý týden oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří právě RFE/RL. Finanční příspěvek přislíbilo také Švédsko.
„Čím dál víc se zdá, že pokud se nám podaří – ať už v nějaké interakci s americkou administrativou, nebo s využitím jiných nástrojů – udržet funkceschopnost Rádia Svobodná Evropa do konce tohoto fiskálního období, tedy do konce září, tak stejně budeme muset řešit, jestli jsme připraveni, ochotni a schopni udržet tuto instituci dále v provozu, byť třeba pod jiným rámcem, pod jiným zřizovatelem,“ vysvětlil Dvořák. Přislíbené finance podle něj umožní stanici dočasné přežití, ale neřeší celkový problém.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.
Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.
