Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém ve druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo pět míst. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Později během dneška ruská armáda podnikla raketový útok na Kupjansk v Charkovské oblasti.
Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Dopoledne pak uvedl, že „nový týden pro Charkov začal novým ostřelováním“. Terčem dvou vln dronových útoků se stala Kyjevská čtvrť, která je nejstarší a největší ve městě. Zasaženo byl pět míst. Tři lidé utrpěli lehké zranění. Podle Terechova jsou poškozeny průmyslové objekty patřící jednomu z výzkumno-výrobních podniků. Po útoku tam vypukl velký požár. Škody jsou také na 11 výškových budovách a tlaková vlna vyrazila okna i s rámy u dvou mateřských škol.
Podle Terechova Rusko zesiluje noční útoky na Charkov, přes den je situace „víceméně stabilní“ a ve městě pokračuje život.
Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.
Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. „Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou,“ vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.
Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat. Dnes o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské invazi, během které bývají v napadené zemi zasažena i zdravotnická zařízení.
Česko podle Válka dělá maximum pro to, aby Ukrajině pomohlo nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale i na cestě do EU. Jde třeba o pomoc při slaďování ukrajinského a unijního práva, uvedl ministr.
