Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.
Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.
„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.
Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.
První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.
Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.
