Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Vláda dnes schválila změnu započitatelných nákladů na bydlení pro uprchlické domácnosti. Pro zranitelné budou zvýšeny na 6000 korun měsíčně, pro ostatní na 4000 korun měsíčně. Lidem s dočasnou ochranou tak bude moct vzrůst humanitární příspěvek. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna. Úprava má podle ministerstva práce idem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.
Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku na začátku července 362.100 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 91.700 dětí a mladých do 18 let a přes 14.200 lidí nad 65 let. Tři pětiny z 256.200 osob v aktivním věku tvořily ženy. Podle podkladů k nařízení má humanitární dávku 97.000 lidí. Z nich 66.000 představují zranitelní, tedy děti, studenti, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé, pečující o děti do šesti let či o postižené.
„Jelikož ode dne 1. 9. 2024 již nebudou mít cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, je potřeba jim prostřednictvím humanitární dávky, primární pomoci pro tuto skupinu obyvatel, upravit částky započitatelných nákladů na bydlení tak, aby si byli schopni uhradit své náklady na bydlení na trhu s bydlením,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj je nutné částky zvednout aspoň měsíc před ukončením bezplatného ubytování.
Na 298 zabitých při pádu MH17 vzpomínali i v Nizozemsku, dvě třetiny obětí byly odtud, boeing letěl z Amsterdamu do Kualy Lumpur. Na pietní akt přišel král Vilém Alexandr Nizozemský, premiér Dick Shoof i četní pozůstalí.
10. výročí sestřelení letounu malajsijských aerolinií na lince MH17 nad ukrajinským územím ovládaném proruskými separatisty si připomněli lidé v Ruskem okupované obci Hrabove, přinesli květiny či plyšové hračky. Mezinárodní vyšetřování dospělo k závěru, že stroj sestřelila raketa Buk od ruské protivzdušné brigády. Proruští donbaští povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva.
