Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.
Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.
Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.
„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.
Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.
„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.
Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.
