Obnova železnic: Ukrajina chce přejít na evropský rozchod. Příležitost i pro české firmy
Železnice je na Ukrajině dlouhodobě důležitým druhem dopravy. Potvrdila to i ruská invaze – vlaky odvážely lidi prchající před bombardováním, částečně nahradily i lodě, které kvůli blokádě nemohly vyvážet do světa ukrajinské obilí. A železnice má pomoci i integraci země do Evropské unie. Je tu však nemalá překážka: Postsovětská země má široký rozchod kolejí.
V Praze v pátek zasedali ministři dopravy, které v rámci předsednictví v Radě EU hostila Česká republika. Probírala se zejména železnice – možnosti energetických úspor, větší atraktivity pro cestující či rychlejších spojení napříč Evropou –, a to včetně napojení Ukrajiny a Moldavska, nových kandidátů na členství v Evropské unii.
„Panuje obecná shoda napříč celou EU, že míříme k tomu zajistit co nejefektivnější spojení mezi evropskými státy, Ukrajinou a Moldavskem,“ uvedl hostitel ministr dopravy ČR Martin Kupka (ODS). Tento záměr se projeví ve změnách politiky Transevropské dopravní sítě (TEN-T) – v plánech prioritních tras přibudou propojení těchto dvou zemí. Jednou z překážek je rozdílný rozchod kolejí, což zdržuje provoz na hranicích.
Překladiště u hranic
„Jedním z konkrétních záměrů je posílení překladišť, to je nejdostupnější možný krok z hlediska jejich kapacity a efektivity z hlediska rychlosti překládky zboží a materiálu,“ odpověděl Kupka na dotaz Blesk Zpráv.
Jedno zbrusu nové se právě otevřelo v Maďarsku: Umožní překládat náklad mezi evropskými a ukrajinskými vlaky i kamiony. Pyšní se i nejmodernější technologií, obří jeřáby lze ovládat na dálku přes 5G sítě.
Obnova železnice bude znamenat spoustu práce. „Už jsme shromáždili konkrétní možnosti českých firem a dali jsme je k dispozici ukrajinským kolegům pro potřeby obnovy, která bude muset nastat,“ řekl Blesk Zprávám ministr Kupka. „Právě v oblasti dopravní infrastruktury je Ukrajina obrovsky poškozená. Logicky to může znamenat využití kapacity českých firem, které to prostě umějí – ať už se jedná o železniční infrastrukturu, nebo silniční. Chceme zprostředkovat kontakty, včetně třeba i konkrétních možností spolupráce – co je která firma schopná Ukrajině reálně vybudovat.“
V dlouhodobém horizontu Ukrajina hodlá přejít na evropský rozchod čili z 1520 milimetrů na 1435. Bude to otázka desítek let – ukrajinská železniční síť má 23 tisíc km, v Evropě je po Německu a Francii nejdelší. Ale tak jako tak bude nutné mnohé železnice renovovat. Užší rozchod by se nejprve týkal přeshraničních propojení se západními sousedy, tedy Polskem, Slovenskem a Maďarskem. „Už jsme začali. Nemáme jinou možnost než konečně přejít na evropský standardní rozchod,“ citoval v září Euractiv šéfa Ukrajinských drah Alexandra Kamyšina. Mezitím se nabízí možnost využít technologií podvozků, které umějí jezdit po kolejích různých rozchodů.
„Pokud je mi známo, my ji neděláme. Věřím, že české firmy by to dovedly, ale minimálně by se musely spojit s těmi, kteří touto technologií v současnosti disponují, zejména ve Španělsku,“ dodal Kupka. Ve Španělsku totiž fungují dokonce čtyři různé rozchody – na evropský standard se přechází až na nových tratích rychlovlaků. Široký rozchod (ruský standard) mají i tři baltské země a Finsko.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
