Obnova železnic: Ukrajina chce přejít na evropský rozchod. Příležitost i pro české firmy
Železnice je na Ukrajině dlouhodobě důležitým druhem dopravy. Potvrdila to i ruská invaze – vlaky odvážely lidi prchající před bombardováním, částečně nahradily i lodě, které kvůli blokádě nemohly vyvážet do světa ukrajinské obilí. A železnice má pomoci i integraci země do Evropské unie. Je tu však nemalá překážka: Postsovětská země má široký rozchod kolejí.
V Praze v pátek zasedali ministři dopravy, které v rámci předsednictví v Radě EU hostila Česká republika. Probírala se zejména železnice – možnosti energetických úspor, větší atraktivity pro cestující či rychlejších spojení napříč Evropou –, a to včetně napojení Ukrajiny a Moldavska, nových kandidátů na členství v Evropské unii.
„Panuje obecná shoda napříč celou EU, že míříme k tomu zajistit co nejefektivnější spojení mezi evropskými státy, Ukrajinou a Moldavskem,“ uvedl hostitel ministr dopravy ČR Martin Kupka (ODS). Tento záměr se projeví ve změnách politiky Transevropské dopravní sítě (TEN-T) – v plánech prioritních tras přibudou propojení těchto dvou zemí. Jednou z překážek je rozdílný rozchod kolejí, což zdržuje provoz na hranicích.
Překladiště u hranic
„Jedním z konkrétních záměrů je posílení překladišť, to je nejdostupnější možný krok z hlediska jejich kapacity a efektivity z hlediska rychlosti překládky zboží a materiálu,“ odpověděl Kupka na dotaz Blesk Zpráv.
Jedno zbrusu nové se právě otevřelo v Maďarsku: Umožní překládat náklad mezi evropskými a ukrajinskými vlaky i kamiony. Pyšní se i nejmodernější technologií, obří jeřáby lze ovládat na dálku přes 5G sítě.
Obnova železnice bude znamenat spoustu práce. „Už jsme shromáždili konkrétní možnosti českých firem a dali jsme je k dispozici ukrajinským kolegům pro potřeby obnovy, která bude muset nastat,“ řekl Blesk Zprávám ministr Kupka. „Právě v oblasti dopravní infrastruktury je Ukrajina obrovsky poškozená. Logicky to může znamenat využití kapacity českých firem, které to prostě umějí – ať už se jedná o železniční infrastrukturu, nebo silniční. Chceme zprostředkovat kontakty, včetně třeba i konkrétních možností spolupráce – co je která firma schopná Ukrajině reálně vybudovat.“
V dlouhodobém horizontu Ukrajina hodlá přejít na evropský rozchod čili z 1520 milimetrů na 1435. Bude to otázka desítek let – ukrajinská železniční síť má 23 tisíc km, v Evropě je po Německu a Francii nejdelší. Ale tak jako tak bude nutné mnohé železnice renovovat. Užší rozchod by se nejprve týkal přeshraničních propojení se západními sousedy, tedy Polskem, Slovenskem a Maďarskem. „Už jsme začali. Nemáme jinou možnost než konečně přejít na evropský standardní rozchod,“ citoval v září Euractiv šéfa Ukrajinských drah Alexandra Kamyšina. Mezitím se nabízí možnost využít technologií podvozků, které umějí jezdit po kolejích různých rozchodů.
„Pokud je mi známo, my ji neděláme. Věřím, že české firmy by to dovedly, ale minimálně by se musely spojit s těmi, kteří touto technologií v současnosti disponují, zejména ve Španělsku,“ dodal Kupka. Ve Španělsku totiž fungují dokonce čtyři různé rozchody – na evropský standard se přechází až na nových tratích rychlovlaků. Široký rozchod (ruský standard) mají i tři baltské země a Finsko.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
